- Kdo je vaším kandidátem/kandidátkou na post náměstka pro kulturu?
JUDr. Helena Sýkorová
- Jak chcete implementovat Strategii kultury a kreativních odvětví města Brna?
Strategie KKO je nově zpracovaný dokument města, stanovuje plán kulturního rozvoje Brna do roku 2050. Na jeho tvorbě se podílelo na 300 odborníků. Znáte obsah strategie a jak budete postupovat v jejím naplňování během svého volebního období?
S obsahem Strategie kultury a kreativních odvětví města Brna je KSČM podrobně seznámena. Strategie byla obsáhle diskutována na zasedání Zastupitelstva města Brna 15. 5. 2018. Před tímto zasedáním byla projednána také na zasedání Komise RMB pro kulturu. Zástupce KSČM se zúčastnil také prezentace této strategie a přednesl naše připomínky.
Z těchto připomínek alespoň uvádíme:
- nevyváženost strategie, která je převážně orientována na podporu a rozvoj nezřizované kultury; domníváme se, že tvůrci strategie podporu nezřizované kultury jednostranně preferují;
- strategie se vůbec nezabývá koncepcí památkové péče;
- nesouhlasíme se zřízením nadačního fondu města, který nepovažujeme za dostatečně transparentní a kontrolovatelný;
- nesouhlasíme s transformací příspěvkových organizací v oblasti kultury na novou právní formu veřejné kulturní instituce. Z těchto a řady dalších důvodů strategii hodnotíme jako nepříliš zdařilý dokument, který podle našeho názoru v této podobě nemůže být základem pro rozvoj kultury ve městě Brně. Skutečnost, že se na jeho tvorbě podílelo 300 odborníků, není ukazatelem jeho kvality. Jsme přesvědčeni, že v novém volebním období by prvním krokem v oblasti kultury mělo být přepracování strategie.
- Jakým způsobem zajistíte, aby finance pro kulturu byly rozdělovány systémově a transparentně?
Město Brno vydává na kulturu cca 10 % rozpočtu, z toho přes 90 % jde na příspěvkové organizace města a pouze 3,2 % je rozdělováno v programových dotacích. Část peněz je rozdělována nesystémově prostřednictvím tzv. individuálních dotací, o jejichž přidělení rozhodují politici.
Pro rozdělování finančních prostředků v oblasti kultury doporučujeme zachovat současný systém programových dotací, který považujeme za transparentní. Za transparentní považujeme i současný systém hodnocení žádostí o dotace a schvalování navrhovaných dotací; celý tento proces probíhá pod veřejnou kontrolou. Veřejnost má možnost schvalovací proces sledovat a připomínkovat. Pokud jde o individuální dotace, doporučujeme jejich přidělování pouze v případech, kdy na konání konkrétních akcí má město Brno výrazný zájem. Tyto dotace by měly být zařazeny jmenovitě přímo do rozpočtu města Brna, který se projednává a schvaluje veřejně.
- Přivítali byste založení nadačního fondu města, který by zajistil větší flexibilitu a odpolitizování grantového systému?
V současné době v Brně paralelně existují dva typy dotací – programové dotace s předem danými hodnotícími kritérii a externími odbornými hodnotiteli, a tzv. individuální dotace, o jejichž přidělení rozhoduje politická reprezentace. Větší transparentnost a odpolitizování grantového systému by mohl zajistit nadační fond města po vzoru Arts Council England, Státního fondu kinematografie ČR, Fondu na podporu umenia v SR, který však zastupitelstvo MMB letos zamítlo.
Se zřízením nadačního fondu města Brna nesouhlasíme, protože jej na rozdíl od navrhovatelů nepovažujeme za dostatečně transparentní a kontrolovatelný. Domníváme se, že zřízením tohoto fondu nedojde k odpolitizování grantového systému. Odpovědnost za hospodaření s veřejnými finančními prostředky nesou zastupitelé a nepovažujeme za vhodné dotační systém z jejich rozhodovací působnosti a kontroly vyjmout.
- Jak hodláte postupovat při financování aktivit, které pokrývají kulturní potřeby občanů Jihomoravského kraje?
Město Brno vydává na kulturu více než 10 % svých celkových běžných výdajů, jelikož pokrývá kulturní potřeby nejen brněnských, ale i jihomoravských občanů. Podíl běžných výdajů na kulturu má Brno nejvyšší z českých měst, mimo jiné proto, že zřizuje i příspěvkové organizace s regionálním i nadregionálním významem.
U příspěvkových organizací města Brna v oblasti kultury, jejichž činnost přesahuje rámec města a má regionální a nadregionální charakter, doporučujeme jít cestou vícezdrojového financování. Jako vhodný postup navrhujeme uzavření Memoranda o spolupráci a víceleté dohody mezi městem Brnem, Jihomoravským krajem a Ministerstvem kultury ČR, která by závazně stanovila podíly těchto subjektů na financování nejvýznamnějších příspěvkových organizací, například Národního divadla Brno, Filharmonie Brno a Městského divadla Brno.
- Jaký je váš názor na úroveň a počet kulturních příspěvkových organizací města? Plánujete v této oblasti nějaké změny (změna právní formy, počtu organizací, úpravy v oblasti financování)?
V Brně v současnosti působí deset kulturních příspěvkových organizací, které čerpají ročně přes 90 % celkových výdajů na kulturu. Už v minulém volebním období se diskutovalo, zda tzv. zřizovaná kulturní infrastruktura je vyhovující, dostačující, či naopak není přebujelá. Proto byla zpracovaná obsáhlá a kvalitní studie poradenské skupiny ICG na téma Posouzení transformace vybraných příspěvkových organizací. Výsledkem je doporučení transformovat 7 organizací na novou právní formu veřejné kulturní instituce, která však zatím neprošla zákonodárným procesem.
Formu kulturních příspěvkových organizací města považujeme za účelnou a vhodnou. Tato forma umožňuje zřizovateli, tj. městu Brnu, průběžnou a soustavnou kontrolu hospodaření těchto organizací, jejíž výsledky jsou sdělovány zástupcům samosprávy. Zástupci samosprávy se navíc každoročně účastní rozborů činnosti a hospodaření těchto organizací. Počet a skladbu kulturních příspěvkových organizací považujeme za přiměřenou. Za sporné považujeme pouze zařazení TIC Brno, p. o. mezi kulturní příspěvkové organizace (s ohledem na předmět činnosti této organizace). Jeden z návrhů na úpravu financování kulturních příspěvkových organizací je uveden v odpovědi na otázku č. 5.
- Považujete za důležité pravidelně a systematicky vyhodnocovat účelnost a dopad vynaložených prostředků do kultury? Pokud ano, jak?
Dopad podpory kultury na kvalitu života obyvatel a rozvoj města (v různých aspektech) dosud nebyl nijak vyhodnocován. Tím, že výdaje Brna na kulturu jsou poměrně vysoké a v posledních letech rostly, dá se očekávat, že evaluace podpory kultury včetně naplňování strategie bude čím dál důležitější téma.
Pravidelné a systematické vyhodnocování využití prostředků města Brna vynaložených v oblasti kultury považujeme za důležité a potřebné. Využití finančních prostředků kulturními příspěvkovými organizacemi a posouzení jeho účelnosti a hospodárnosti tohoto procesu bylo předmětem odpovědí na předchozí body. Stav a vývoj kultury je třeba posuzovat i z dalších hledisek. Podle našeho názoru je důležité zhodnotit, do jaké míry je u nás kultura nástrojem poznání našeho a světového kulturního dědictví a do jaké míry přispívá k soudržnosti naší společnosti. Za velmi důležitou považujeme i otázku posouzení podílu široké veřejnosti (tedy nejen vybraných odborníků) na tvorbě kulturní politiky našeho města. Ke způsobům provedení evaluace uvádíme, že při tomto procesu se využívá široká škála kvantitativních i kvalitativních metod a technik, které jsou obecně známy.
- Jak chcete zlepšovat a udržovat pravidelnou a široce pojatou komunikaci mezi městem, kulturními aktéry a odbornou kulturní veřejností?
Brněnský kulturní parlament se od května 2015 profiluje jako otevřená platforma pro setkávání kulturních a kreativních odvětví, zainteresovaných úředníků a politiků. Do debat a strategického plánování kulturní politiky Brna se zapojilo na 200 aktérů, v databázi má 1000 kontaktů. Stále však hledá svou cestu a další fungování.
Diskuse s odbornou veřejností považujeme z hlediska formování kulturní politiky města za potřebné. Nepovažujeme však za vhodné omezit se v řízení této diskuse pouze na platformu Brněnského kulturního parlamentu. Jeho dosavadní činnost při přípravě koncepčních dokumentů se podle našeho názoru zaměřuje především na oblast nezřizované kultury. Domníváme se, že kulturní politiku města je potřeba chápat komplexněji a nesoustřeďovat se především na oblast experimentů s cílem dosáhnout větší míry kreativity města.
- Jaké jsou vaše priority v oblasti rozvoje kulturní infrastruktury?
Kreativní scéna se stále potýká s akutním nedostatkem prostor pro prezentaci a tvorbu. Prostorů je nedostatek, stále ubývají, nájmy jsou vysoké. Máte představu, jak tuto situaci řešit v horizontu jednoho volebního období?
Doporučujeme prověření nevyužitých prostor v majetku města Brna a jejich využitelnosti pro nové kulturní formy. Vhodné prostory po jejich rekonstrukci by bylo možné nabídnout kulturní scéně k využití např. formou symbolických pronájmů nebo zápůjček. Stále však je nutno dokončit rozpracované investice, zejména výstavbu Janáčkova kulturního centra a rekonstrukci Janáčkova a Mahenova divadla.
- Jak zabezpečíte, aby brněnská kultura (zřizovaná i nezřizovaná) dosáhla potřebného mezinárodního věhlasu?
Mezinárodní zviditelnění města zpětně zvýší zahraniční povědomí o Brně jako městě se špičkovou kulturou a přivede do něj více turistů i samotných tvůrců.
Domníváme se, že k mezinárodnímu věhlasu brněnské kultury určitě přispěje dokončení výše zmíněných investičních akcí. Vybudování Janáčkova kulturního centra umožní Filharmonii Brno, aby v plném rozsahu prezentovala i velká symfonická díla. Brněnské kulturní scéně by také velmi prospělo, kdyby byl posílen rozpočet Domu umění města Brna, aby se mohl opět stát prestižní výstavní síní mezinárodní úrovně. Pro zahraničního návštěvníka Brna je podle našeho mínění důležitá i nabízená programová skladba a její vyváženost v prezentaci našeho a světového kulturního dědictví a experimentální tvorby.
