- Kdo je vaším kandidátem/kandidátkou na post náměstka pro kulturu?
Jestli dosud nemáte takového člověka konkrétně vytipovaného, uveďte, prosím, jaké kvality a odborné nároky by měl splňovat.
Měl by splňovat morální vlastnosti, vzhledem k pestrosti kulturní scény by měl umět naslouchat a reagovat na aktuální podněty týkající se oblasti kultury. Měl by mít samozřejmě blízký vztah ke kultuře, důkladnou znalost zřizované i nezřizované scény a manažerské schopnosti, které umožní přetavit nastavené strategické cíle do skutečných výsledků.
- Jak chcete implementovat Strategii kultury a kreativních odvětví města Brna?
Strategie KKO je nově zpracovaný dokument města, stanovuje plán kulturního rozvoje Brna do roku 2050. Na jeho tvorbě se podílelo na 300 odborníků. Znáte obsah strategie a jak budete postupovat v jejím naplňování během svého volebního období?
S materiálem jsme seznámeni a považujeme ho za kvalitní vizi cílů v oblasti kultury. Chybí nám v něm vize města v přístupu k památkové péči a architektuře, která je podle nás podstatnou součástí brněnské kultury. Tuto část bychom chtěli dopracovat. Na strategii musí navazovat akční plán, který bude jednotlivé body více konkretizovat. První akční plán měl vzniknout už v roce 2018. Především je nutné stabilizovat financování, aby odpovídalo realitě a zprůhlednit finanční toky (například vypracování pravidel pro individuální dotace, které chybí, a město je nemá vyčíslené).
- Jakým způsobem zajistíte, aby finance pro kulturu byly rozdělovány systémově a transparentně?
Město Brno vydává na kulturu cca 10 % rozpočtu, z toho přes 90 % jde na příspěvkové organizace města a pouze 3,2 % je rozdělováno v programových dotacích. Část peněz je rozdělována nesystémově prostřednictvím tzv. individuálních dotací, o jejichž přidělení rozhodují politici.
S tím souhlasíme. Je třeba, aby co nejvíce projektů procházelo řádným hodnotícím řízením a byla nastavena transparentní pravidla pro případy, kdy je nutné a možné žádat o individuální dotace.
- Přivítali byste založení nadačního fondu města, který by zajistil větší flexibilitu a odpolitizování grantového systému?
V současné době v Brně paralelně existují dva typy dotací – programové dotace s předem danými hodnotícími kritérii a externími odbornými hodnotiteli, a tzv. individuální dotace, o jejichž přidělení rozhoduje politická reprezentace. Větší transparentnost a odpolitizování grantového systému by mohl zajistit nadační fond města po vzoru Arts Council England, Státního fondu kinematografie ČR, Fondu na podporu umenia v SR, který však zastupitelstvo MMB letos zamítlo.
Ohledně individuálních dotací navrhujeme obdobný systém jako u programových dotací – první kolo by řešili odborníci a ve druhém kole by o financích rozhodovali politici. Se vznikem fondu a odpolitizováním rozhodně nesouhlasíme. Myslíme si, že transparentnost se nerovná odpolitizování. Volení zástupci jsou dle zákona o obcích odpovědní za rozhodování o finančních prostředcích. Je to navíc nesystémový krok, to bychom museli zřizovat fondy i ve sportu, životním prostředí atd. Transparentnost rozhodování o dotací by se mohla zvýšit například navýšením počtu členů hodnotících komisí.
- Jak hodláte postupovat při financování aktivit, které pokrývají kulturní potřeby občanů Jihomoravského kraje?
Město Brno vydává na kulturu více než 10 % svých celkových běžných výdajů, jelikož pokrývá kulturní potřeby nejen brněnských, ale i jihomoravských občanů. Podíl běžných výdajů na kulturu má Brno nejvyšší z českých měst, mimo jiné proto, že zřizuje i příspěvkové organizace s regionálním i nadregionálním významem.
Jde především o politickou vůli, smlouvy schvalují zastupitelstva. Spolufinancování jednotlivých kulturních aktivit státem a krajem lze řešit pouze soustavnou prací a tlakem na dohodě s těmito subjekty. Je třeba přitom akcentovat skutečnost, že velkou části „brněnské kultury“ „konzumují“ občané kraje nebo celé ČR.
- Jaký je váš názor na úroveň a počet kulturních příspěvkových organizací města? Plánujete v této oblasti nějaké změny (změna právní formy, počtu organizací, úpravy v oblasti financování)?
V Brně v současnosti působí deset kulturních příspěvkových organizací, které čerpají ročně přes 90 % celkových výdajů na kulturu. Už v minulém volebním období se diskutovalo, zda tzv. zřizovaná kulturní infrastruktura je vyhovující, dostačující, či naopak není přebujelá. Proto byla zpracovaná obsáhlá a kvalitní studie poradenské skupiny ICG na téma Posouzení transformace vybraných příspěvkových organizací. Výsledkem je doporučení transformovat 7 organizací na novou právní formu veřejné kulturní instituce, která však zatím neprošla zákonodárným procesem.
Pokud nebude zákon o veřejných kulturních institucích, není možné tuto otázku řešit. V uvedené studii se konstatuje, že lze vytvořit ústav, ale není to zrovna doporučeno. Zároveň studie říká, že změny lze dělat i v současném systému příspěvkových organizací. Zřízení ústavu je sice teoreticky možné, ale na druhou stranu formu příspěvkových organizací známe, známe klady i nedostatky, které se dají eliminovat změnou zákona o rozpočtových pravidlech. Netušíme, co by přineslo zřízení ústavu. Ideální se nám zatím zdá cesta úprav současného systému (například snížení administrativní zátěže). Maximálně by se mohla realizovat přeměna jedné instituce jako pilot, na níž by se vychytaly chyby, ale plošně bychom to nedoporučovali.
Počty příspěvkových organizací měnit nehodláme. Poptávka obyvatel města a kraje a průzkumy návštěvnosti ukazují, že všechny organizace mají v systému své místo.
- Považujete za důležité pravidelně a systematicky vyhodnocovat účelnost a dopad vynaložených prostředků do kultury? Pokud ano, jak?
Dopad podpory kultury na kvalitu života obyvatel a rozvoj města (v různých aspektech) dosud nebyl nijak vyhodnocován. Tím, že výdaje Brna na kulturu jsou poměrně vysoké a v posledních letech rostly, dá se očekávat, že evaluace podpory kultury včetně naplňování strategie bude čím dál důležitější téma.
Ano, určitě, toto je téma, které doposud nebylo systematicky naplňováno a je potřeba se na něj zaměřit. Účelnost a dopad vynaložených prostředků do kultury navrhujeme pravidelně a systematicky vyhodnocovat ve spolupráci s univerzitními odbornými pracovišti.
- Jak chcete zlepšovat a udržovat pravidelnou a široce pojatou komunikaci mezi městem, kulturními aktéry a odbornou kulturní veřejností?
Brněnský kulturní parlament se od května 2015 profiluje jako otevřená platforma pro setkávání kulturních a kreativních odvětví, zainteresovaných úředníků a politiků. Do debat a strategického plánování kulturní politiky Brna se zapojilo na 200 aktérů, v databázi má 1000 kontaktů. Stále však hledá svou cestu a další fungování.
Výhodou brněnské kultury je její pestrost a tu je třeba využít a najít i způsoby určité kodifikace, která ale na druhou stranu nesváže tuto pestrost. Jednou z možností by mohlo být zapojení odborné veřejnosti do poradního orgánu rady města anebo náměstka pro kulturu (jak to už bylo v minulosti) s důrazem na apolitičnost aktérů.
- Jaké jsou vaše priority v oblasti rozvoje kulturní infrastruktury?
Kreativní scéna se stále potýká s akutním nedostatkem prostor pro prezentaci a tvorbu. Prostorů je nedostatek, stále ubývají, nájmy jsou vysoké. Máte představu, jak tuto situaci řešit v horizontu jednoho volebního období?
Nabízí se spolupráce s městskými částmi, které vědí nejenom o svých možnostech poskytování zázemí pro kreativní scénu. Doporučujeme větší propojení s městem.
Je třeba především dotáhnout do konce již započaté projekty (Kreativní centrum) a využít vhodné objekty, které jsou dnes v majetku města Brna (např. Králíkovo divadlo na Výstavišti).
- Jak zabezpečíte, aby brněnská kultura (zřizovaná i nezřizovaná) dosáhla potřebného mezinárodního věhlasu?
Mezinárodní zviditelnění města zpětně zvýší zahraniční povědomí o Brně jako městě se špičkovou kulturou a přivede do něj více turistů i samotných tvůrců.
Nechceme tvrdit, že kvalita se jen tak samo o sobě prodává sama, ale přesto prvotním předpokladem je kvalita brněnské kultury. Na ni musí navazovat marketing města a využít ji. Budeme se snažit o větší propojení marketingu města a brněnskou kulturou. Doporučíme také spolupráci s českými kulturními centry v zahraničí. Jinak je to spíše otázka soukromě právních vztahů (agentury jsou soukromé subjekty) a otázka trhu.
