- Kdo je vaším kandidátem/kandidátkou na post náměstka pro kulturu?
Ivana Fajnorová
- Jak chcete implementovat Strategii kultury a kreativních odvětví města Brna?
Strategie KKO je nově zpracovaný dokument města, stanovuje plán kulturního rozvoje Brna do roku 2050. Na jeho tvorbě se podílelo na 300 odborníků. Znáte obsah strategie a jak budete postupovat v jejím naplňování během svého volebního období?
Obecným pohledem, jak se strategií pracovat, je zapojení menších celků, ze kterých se město skládá, tedy jednotlivých městských částí. Vytipovat ty MČ, které nejvíce korelují s děním v rámci územního celku a pokusit se zpracovat strategický dokument v rámci jednotlivých zastupitelstev MČ. Tím se upřesní cíle strategie celoměstské a dopracuje se tak k cílům lokálním. Vytipovat si pak projekty, které lze rozvíjet a udělat si předběžné plány na 10 let, které nebudou vázány na politické struktury, ale na obecné zájmy a v co nejkratším časovém horizontu zpracovat jeden až dva akční plány, z nichž vyjdou, kromě jiného, i rozpočtové nároky. Je důležité, aby strategický dokument nebyl zakonzervovaným dlouhodobým dokumentem, ale je třeba najít mechanismus, kterým by docházelo k jeho aktualizaci, neboť dynamika nových podnětů je velmi vysoká a je třeba na ni reagovat. U kulturních institucí je třeba si stanovit jasné cíle (příklad Dům umění měl v době před revolucí vysoký mezinárodní rozměr – je možno na tuto úspěšnou éru navázat?) a mít dostatečný přehled o práci uměleckých rad. Ty by měly být složeny výhradně z odborníků napojených na městskou kulturní scénu. Město Brno je nejkoncentrovanější prostor s nejvíce školami a vědeckými strukturami. Dosud město tento potenciál ne zcela dostatečně využívá. Kromě toho, že zaměstnávají tisíce lidí, koncentrují mladé lidi coby studenty, kteří jsou velkými kulturními konzumenty a vytvářejí také velký participační potenciál. Tento deficit je možno napravit navázáním spolupráce pro konkrétní projekty.
- Jakým způsobem zajistíte, aby finance pro kulturu byly rozdělovány systémově a transparentně?
Město Brno vydává na kulturu cca 10 % rozpočtu, z toho přes 90 % jde na příspěvkové organizace města a pouze 3,2 % je rozdělováno v programových dotacích. Část peněz je rozdělována nesystémově prostřednictvím tzv. individuálních dotací, o jejichž přidělení rozhodují politici.
Politici by neměli o odborných záležitostech rozhodovat, z čehož vyplývá, že hodnotící komise by měly být obsazeny výhradně odborníky-nepolitiky. Pakliže se kulturní parlament přetransformuje do oficiální registrované struktury, což je žádoucí krok, měl by na rozdělování financí participovat. Komise pro jednotlivé oblasti kultury by měly být vícečlenné (5 nebo 7), v nichž se bude každý rok část členstva měnit. Kulturní parlament by měl vytvořit seznam odborníků, ze kterého by pak nové členy jmenoval. Seznam odborníku by byl, v rámci stanovené periodicity (např. dvakrát ročně), aktualizován. Aby se zachovala transparentnost, všechny rozhodovací a hodnotící procesy musí být v celém rozsahu zveřejňovány.
- Přivítali byste založení nadačního fondu města, který by zajistil větší flexibilitu a odpolitizování grantového systému?
V současné době v Brně paralelně existují dva typy dotací – programové dotace s předem danými hodnotícími kritérii a externími odbornými hodnotiteli, a tzv. individuální dotace, o jejichž přidělení rozhoduje politická reprezentace. Větší transparentnost a odpolitizování grantového systému by mohl zajistit nadační fond města po vzoru Arts Council England, Státního fondu kinematografie ČR, Fondu na podporu umenia v SR, který však zastupitelstvo MMB letos zamítlo.
Jednoznačně. V kultuře by neměla být politika rozhodujícím parametrem. Politici mají mít dohled nad tím, jaká je obecná kulturní politika města, kolik peněz na kulturu dává a jestli je nad odborníky dostatečný dohled – aby to byli skuteční odborníci, politicky nezávislí, aby byla míra jejich zkorumpovatelnosti co nejnižší apod. To vše lze zajistit formou dozorčího či správního orgánu fondu. Taktéž by měli politici mít schopnost flexibilně reagovat na aktuální potřeby kulturní scény v provázanosti na jiné oblasti městské infrastruktury, zejména PR města. Např. realizace zajímavých periodických kulturních akcí, s vysokým potenciálem navýšení turismu, je třeba reagovat a start finančně podpořit. Pakliže je akce úspěšná a mezinárodně viditelná, je více než pravděpodobná šance, že si najde podporu velkých sponzorů, kteří se jejím prostřednictvím rádi zviditelní (př. Auto Škoda a Tour de France).
- Jak hodláte postupovat při financování aktivit, které pokrývají kulturní potřeby občanů Jihomoravského kraje?
Město Brno vydává na kulturu více než 10 % svých celkových běžných výdajů, jelikož pokrývá kulturní potřeby nejen brněnských, ale i jihomoravských občanů. Podíl běžných výdajů na kulturu má Brno nejvyšší z českých měst, mimo jiné proto, že zřizuje i příspěvkové organizace s regionálním i nadregionálním významem.
Rozvíjet a pokračovat v jednáních s JMK o finanční podpoře brněnské kultury, vytipovat akce, které mají potenciál oslovit i mimobrněnské konzumenty a nastavit mechanismy systému podpory. Celé by to znamenalo vytvořit pracovní skupinu v rámci spolupráce s JMK a nejzásadnějšími kulturními institucemi, která by vypracovala systém na vytvoření komplexnějšího řešení.
- Jaký je váš názor na úroveň a počet kulturních příspěvkových organizací města? Plánujete v této oblasti nějaké změny (změna právní formy, počtu organizací, úpravy v oblasti financování)?
V Brně v současnosti působí deset kulturních příspěvkových organizací, které čerpají ročně přes 90 % celkových výdajů na kulturu. Už v minulém volebním období se diskutovalo, zda tzv. zřizovaná kulturní infrastruktura je vyhovující, dostačující, či naopak není přebujelá. Proto byla zpracovaná obsáhlá a kvalitní studie poradenské skupiny ICG na téma Posouzení transformace vybraných příspěvkových organizací. Výsledkem je doporučení transformovat 7 organizací na novou právní formu veřejné kulturní instituce, která však zatím neprošla zákonodárným procesem.
Rozhodně by bylo vhodnější, aby právní formy umožňovaly lepší využívání potenciálu kulturních institucí včetně možnosti vícezdrojového financování. Měli bychom se přičinit k tomu, aby transformaci příspěvkových organizací na právní formu veřejné kulturní instituce parlament schválil. K tomu by mohl napomoci kulturní parlament jako registrovaný subjekt ve spolupráci s vysokými školami, který by mohl hlavní atributy potřebného zákona připravit.
- Považujete za důležité pravidelně a systematicky vyhodnocovat účelnost a dopad vynaložených prostředků do kultury? Pokud ano, jak?
Dopad podpory kultury na kvalitu života obyvatel a rozvoj města (v různých aspektech) dosud nebyl nijak vyhodnocován. Tím, že výdaje Brna na kulturu jsou poměrně vysoké a v posledních letech rostly, dá se očekávat, že evaluace podpory kultury včetně naplňování strategie bude čím dál důležitější téma.
Zavedli bychom pravidelné cyklické prověřování – každých 6 let ve spolupráci s odborníky z brněnských vysokých škol z různých oborů (sociologie, podnikání, ekonomika apod.) zpracování kompletního auditu.
- Jak chcete zlepšovat a udržovat pravidelnou a široce pojatou komunikaci mezi městem, kulturními aktéry a odbornou kulturní veřejností?
Brněnský kulturní parlament se od května 2015 profiluje jako otevřená platforma pro setkávání kulturních a kreativních odvětví, zainteresovaných úředníků a politiků. Do debat a strategického plánování kulturní politiky Brna se zapojilo na 200 aktérů, v databázi má 1000 kontaktů. Stále však hledá svou cestu a další fungování.
Kulturní parlament by měl přestat být diskusním kroužkem, ale měl by být registrovaným svazkem (o jakou právní formu by šlo, by bylo nutno diskutovat s právníky). V současné době ztrácí většina členů z řad odborníku z oblasti kultury motivaci na kulturním parlamentu jakkoliv participovat, mají pocit, že se jedná spíše o vykecávání se bez efektu. Svazek by měl mít jasnou organizační strukturu, jednací řád, participaci na rozhodování, povinnosti, zodpovědnosti a z toho vyplývající úkoly.
- Jaké jsou vaše priority v oblasti rozvoje kulturní infrastruktury?
Kreativní scéna se stále potýká s akutním nedostatkem prostor pro prezentaci a tvorbu. Prostorů je nedostatek, stále ubývají, nájmy jsou vysoké. Máte představu, jak tuto situaci řešit v horizontu jednoho volebního období?
Město by si mělo dobře uvědomovat, že součástí kultury je nejen opečovávání nezpochybnitelných stávajících hodnot, jako jsou muzea a kulturní památky, ale aby i do budoucnosti nové hodnoty vznikaly. A to právě podporou živého umění. Naší prioritou je udržovat systém, který by byl schopen podporovat i živé umění a aby nebyl postaven na mechanismu popularity, což je zavádějící parametr, neboť úspěšnost kulturní aktivity by neměla být hlavním kritériem pro posuzování kvality. I menšinové žánry mohou být do budoucnosti mnohem zásadnější a principiálnější pro rozvoj kultury (viz vila Tugenhadt, která byla ve své době pouhým domem, který měl splnit účel pohodlného bydlení bez dalších ambicí). Co se týče prostorů pro nezřizovanou kulturu, tam bychom si měli vzít příklad z Německa. Když se uvolní nějaký zajímavý městský prostor, který ztratí svoji původní funkci, město vyzve společensky prospěšné instituce k projevení zájmu a vybírají pak na základě předloženého programového využití. Pokud se nikdo takový neobjeví, až poté jde objekt do komerční dražby. Důležité je pak nájem nastavit nekomerčně (dorovnání ztráty oproti komerčnímu nájmu může být umořeno spoluprací s městem). Taktéž by bylo pro město výhodné vytvořit vazbu na definování prostoru – např. zábavná čtvrť, volnočasová zóna, sportovní území apod. Pokud Brno nemá komplexnější strategii nakládání s veřejnými prostory, určitě bychom iniciovali takovou strategii vytvořit.
- Jak zabezpečíte, aby brněnská kultura (zřizovaná i nezřizovaná) dosáhla potřebného mezinárodního věhlasu?
Mezinárodní zviditelnění města zpětně zvýší zahraniční povědomí o Brně jako městě se špičkovou kulturou a přivede do něj více turistů i samotných tvůrců.
Propojení různých odborů, které mají zodpovědnost na rozvoj města. Placená reklama úplně nefunguje, je třeba dát prostor fenoménům, které město Brno charakterizují a ty podporovat v rámci turismu. Janáček, Mendel, vila Tugendhat. V neposlední řadě zvýšit kvalitu nabízené kultury tak, aby motivovala zahraniční hosty k návštěvě.
