- Kdo je vaším kandidátem/kandidátkou na post náměstka pro kulturu?
Jestli dosud nemáte takového člověka konkrétně vytipovaného, uveďte, prosím, jaké kvality a odborné nároky by měl splňovat.
To je velmi předčasná otázka. A obecně, jistě by to měl být někdo, kdo má ke kultuře vztah, má odpovídající erudici a orientuje se v této oblasti.
- Jak chcete implementovat Strategii kultury a kreativních odvětví města Brna?
Strategie KKO je nově zpracovaný dokument města, stanovuje plán kulturního rozvoje Brna do roku 2050. Na jeho tvorbě se podílelo na 300 odborníků. Znáte obsah strategie a jak budete postupovat v jejím naplňování během svého volebního období?
Obsah strategie znám, některé věci v tomto dokumentu zakotvené mohou být přínosné, s jinými naopak nejsem zcela ztotožněna, obecně jej nepovažuji za zdařilý koncepční dokument. V tuto chvíli je otázka na naplňování strategie předčasná, není jasné, zda s případnou změnou ve vedení města nedojde k její revizi.
- Jakým způsobem zajistíte, aby finance pro kulturu byly rozdělovány systémově a transparentně?
Město Brno vydává na kulturu cca 10 % rozpočtu, z toho přes 90 % jde na příspěvkové organizace města a pouze 3,2 % je rozdělováno v programových dotacích. Část peněz je rozdělována nesystémově prostřednictvím tzv. individuálních dotací, o jejichž přidělení rozhodují politici.
Prostředky pro kulturu nejsou rozdělovány nesystémově a netransparentně, otázka samozřejmě je, zda je tento současný způsob ideální. Alfou a omegou je však legislativní rámec – transformace příspěvkových organizací je pravděpodobně krokem, který nás někdy v budoucnu čeká, ale i většina představitelů managementu těch hlavních z nich se shoduje v tom, že je potřeba počkat na možnost vzniku veřejných kulturních institucí a jejich podobu (možnost převést je prozatímně do formy ústavu je dlouhodobým a složitým procesem, během kterého může být schváleno zřízení VKI, není tedy vhodné s daným procesem v tuto chvíli začínat). Naší snahou by mělo být zejména zajištění vícezdrojového financování, tedy spoluúčast kraje a případně státu minimálně u některých vybraných organizací.
- Přivítali byste založení nadačního fondu města, který by zajistil větší flexibilitu a odpolitizování grantového systému?
V současné době v Brně paralelně existují dva typy dotací – programové dotace s předem danými hodnotícími kritérii a externími odbornými hodnotiteli, a tzv. individuální dotace, o jejichž přidělení rozhoduje politická reprezentace. Větší transparentnost a odpolitizování grantového systému by mohl zajistit nadační fond města po vzoru Arts Council England, Státního fondu kinematografie ČR, Fondu na podporu umenia v SR, který však zastupitelstvo MMB letos zamítlo.
Nepovažuji založení nadačního fondu města za nezbytný krok, ztotožňuji se s rozhodnutím ZMB.
- Jak hodláte postupovat při financování aktivit, které pokrývají kulturní potřeby občanů Jihomoravského kraje?
Město Brno vydává na kulturu více než 10 % svých celkových běžných výdajů, jelikož pokrývá kulturní potřeby nejen brněnských, ale i jihomoravských občanů. Podíl běžných výdajů na kulturu má Brno nejvyšší z českých měst, mimo jiné proto, že zřizuje i příspěvkové organizace s regionálním i nadregionálním významem.
Budu podporovat vícezdrojové financování (jako zastupitelka ZJMK jsem podpořila 50mil. Kč z rozpočtu JMK pro Filharmonii Brno a Národní divadlo v Brně), ideální by bylo, aby příspěvek ze strany kraje byl garantován na více let, nikoli schvalován ad hoc na každý rok.
- Jaký je váš názor na úroveň a počet kulturních příspěvkových organizací města? Plánujete v této oblasti nějaké změny (změna právní formy, počtu organizací, úpravy v oblasti financování)?
V Brně v současnosti působí deset kulturních příspěvkových organizací, které čerpají ročně přes 90 % celkových výdajů na kulturu. Už v minulém volebním období se diskutovalo, zda tzv. zřizovaná kulturní infrastruktura je vyhovující, dostačující, či naopak není přebujelá. Proto byla zpracovaná obsáhlá a kvalitní studie poradenské skupiny ICG na téma Posouzení transformace vybraných příspěvkových organizací. Výsledkem je doporučení transformovat 7 organizací na novou právní formu veřejné kulturní instituce, která však zatím neprošla zákonodárným procesem.
Jak již jsem uvedla, bude – li schválen zákon, který do právního řádu přinese novou právní formu veřejné kulturní instituce, lze očekávat, že minimálně některé ze současných příspěvkových organizací změní svoji právní formu na VKI. Bez daného zákona však není transformace na pořadu dne. Nepovažuji za rozumné rozbít ne možná ideální, ale rozhodně fungující systém bez jistoty lepšího a trvalého řešení.
- Považujete za důležité pravidelně a systematicky vyhodnocovat účelnost a dopad vynaložených prostředků do kultury? Pokud ano, jak?
Dopad podpory kultury na kvalitu života obyvatel a rozvoj města (v různých aspektech) dosud nebyl nijak vyhodnocován. Tím, že výdaje Brna na kulturu jsou poměrně vysoké a v posledních letech rostly, dá se očekávat, že evaluace podpory kultury včetně naplňování strategie bude čím dál důležitější téma.
Hodnocení úrovně a kvality kultury bude vždy vysoce subjektivní záležitost a nese s sebou riziko vzniku pochybnosti, jak vlastně kulturu a její úroveň hodnotit. Nabízí se samozřejmě ekonomické hledisko (včetně návštěvnosti), i to však může být v některých srovnáních zavádějící.
- Jak chcete zlepšovat a udržovat pravidelnou a široce pojatou komunikaci mezi městem, kulturními aktéry a odbornou kulturní veřejností?
Brněnský kulturní parlament se od května 2015 profiluje jako otevřená platforma pro setkávání kulturních a kreativních odvětví, zainteresovaných úředníků a politiků. Do debat a strategického plánování kulturní politiky Brna se zapojilo na 200 aktérů, v databázi má 1000 kontaktů. Stále však hledá svou cestu a další fungování.
Brněnský kulturní parlament je jistě zajímavou platformou, jehož výstupy mohou být pro kulturu v Brně přínosné. Pokud vím, celý proces zabezpečuje Odbor kultury MMB, není však úkolem vedení města hledat jeho cestu a další fungování. Vidí – li jeho aktéři smysluplnost svého počínání, tak ať pracují a nabízejí výstupy. Jinak mám za to, že komunikace mezi vedením města, Odborem kultury MMB a řediteli příspěvkových organizací funguje v zásadě dobře.
- Jaké jsou vaše priority v oblasti rozvoje kulturní infrastruktury?
Kreativní scéna se stále potýká s akutním nedostatkem prostor pro prezentaci a tvorbu. Prostorů je nedostatek, stále ubývají, nájmy jsou vysoké. Máte představu, jak tuto situaci řešit v horizontu jednoho volebního období?
Prioritními projekty v Brně je výstavba koncertního sálu a projekt Káznice – oba dva mají podporu ODS.
- Jak zabezpečíte, aby brněnská kultura (zřizovaná i nezřizovaná) dosáhla potřebného mezinárodního věhlasu?
Mezinárodní zviditelnění města zpětně zvýší zahraniční povědomí o Brně jako městě se špičkovou kulturou a přivede do něj více turistů i samotných tvůrců.
Zajišťovat potřebný mezinárodní věhlas „brněnské kultury“ není úkolem města, ale samozřejmě budeme podporovat příležitosti, které by tomu mohly napomoci (festivaly, výjezdy souborů do zahraničí atp.) Myslím si, že mnoha brněnským umělcům, samozřejme i z řad příspěvkových organizací města, se velmi dobře daří přesáhnout nejen hranice Brna, ale i ČR, a to z jednoho prostého důvodu – dělají dobré umění.
