- Kdo je vaším kandidátem/kandidátkou na post náměstka pro kulturu?
Kandidátkou do kulturní komise za KDU-ČSL je Miriam Kolářová.
- Jak chcete implementovat Strategii kultury a kreativních odvětví města Brna?
Strategie KKO je nově zpracovaný dokument města, stanovuje plán kulturního rozvoje Brna do roku 2050. Na jeho tvorbě se podílelo na 300 odborníků. Znáte obsah strategie a jak budete postupovat v jejím naplňování během svého volebního období?
Strategie kultury a kreativních odvětví je odborný dokument, který představuje dlouhodobou a jasně strukturovanou vizi budoucnosti kultury v Brně. Je skvělé, že Brno má tak konkrétní představu, jak zrealizovat cíle jako je „aktivní pronikání umění do veřejného prostoru i běžného života obyvatel“, vtisknutí „nezaměnitelné tvůrčí atmosféry“ do tváře města, aby se stalo atraktivním cílem návštěvníků z celého světa. Oceňujeme také prostor poskytnutý pro dialog živého i tradičního umění. Během volebního období chceme Strategii kultury a kreativních odvětví respektovat a následovat. Chceme především posílit kreativní rozměr kulturních příspěvkových organizací města a jejich vedení povzbudit ve svých programech, aby tyto instituce nabízely dostatečně pestrý a moderní program odpovídající současným světovým trendům v umění. Chceme zároveň uchovávat a živě demonstrovat brněnské kulturní klenoty, jako je např. odkaz Leoše Janáčka. Proto budeme usilovat o vybudování Janáčkova kulturního centra a rozšíření Janáčkova památníku v plnohodnotné muzeum. Chceme také nadále podporovat kulturní organizace a sdružení, které se jako nezávislá scéna města Brna zasazují o rozmanitou nabídku kulturního programu pro obyvatele. Hlavní charakter umění je jeho transcendentalita a schopnost inspirovat – umění jde mimo veškeré hranice a parametry vnímání. Proto je nutné umění dávat dostatečný prostor pro jeho realizaci. Nezbytný prostor si také zaslouží péče o nemovité kulturní památky a uvádění je v život. Péči o památky vnímáme jako naprosto klíčovou pro jejich uchovávání pro budoucí generace. Mezi naše priority patří obnova a transformace Arnoldovy vily v Centrum dialogu. Budeme také podporovat rekonstrukci Brněnské káznice na Cejlu v tzv. Kreativní centrum. Kreativní centrum má být integritou piety k politickým mučedníkům a zároveň moderním hubem pro umělce a kreativce. Důležitým svorníkem je pro nás cíl, aby srdce města Brna umělecky tepalo a rozproudilo krev v jeho celém těle. Aby Brno bylo symbolickým místem nejen přátelským k umění, ale aby se na rozvoji umění aktivně podílelo. Nechceme vytvářet laciný „wow efekt“, chceme z Brna udělat etablované město kultury v celosvětovém kontextu. V rámci tohoto cíle je důležité následovat Strategii kultury a kreativních odvětví i v bodu, který upozorňuje na jednu z hlavních slabin kulturní politiky města, a to častý odchod vynikajících umělců do Prahy, potažmo do zahraničí. Dále také je potřeba podle Strategie rozvíjet větší náklonost mladých lidí k umění, a tím si vytvářet potřebný dorost jak obyvatelstva se zájmem o kulturu, tak budoucí kreativce, kteří budou určovat směry v umění v dalších letech. Naplňovat Strategii kultury a kreativních odvětví je dlouhodobý proces, který se nedá stihnout za jedno volební období. Každopádně je nutné tento proces realizovat v postupných krocích tak, aby se vize pro brněnskou kulturu jednou proměnily v realitu. Velmi důležité je přitom zachovávat kontinuitu kroků tak, aby implementace Strategie kultury a kreativních odvětví nebyla závislá na politickém uskupení, ale aby byla vnímána jako odborný a systémový dokument pro kulturní směřování města Brna v následujících letech.
- Jakým způsobem zajistíte, aby finance pro kulturu byly rozdělovány systémově a transparentně?
Město Brno vydává na kulturu cca 10 % rozpočtu, z toho přes 90 % jde na příspěvkové organizace města a pouze 3,2 % je rozdělováno v programových dotacích. Část peněz je rozdělována nesystémově prostřednictvím tzv. individuálních dotací, o jejichž přidělení rozhodují politici.
Příspěvkové organizace města Brna si nejsou v žádném případě rovny přísunem financí – některé organizace dostávají naddimenzované finanční prostředky a s nimi pak mohou zacházet i nehospodárně, naopak jiné příspěvkové organizace dostávají proporčně výrazně nižší příspěvky, což se pak odráží v omezené produkci a vysoké přetíženosti zaměstnanců. Ve financování příspěvkových organizací města by tedy měla platit proporčnost a nediskriminace těch příspěvkových organizací, které jsou závislé na ekonomické produkci sesterských příspěvkových organizací. Co se týče zajišťování financí pro kulturu, tak budeme usilovat o transparentnost. To pro nás znamená důležitý proces projednávání žádostí o dotaci v kulturní komisi Rady města Brna. Existovat by měl i poradní sbor pro kulturu, případně aktivně činný „Brněnský kulturní parlament“. Taková instituce má být složena z odborníků, jejichž relevantní vyjádření budou podkladem pro jednání Rady města. Rada města by měla mít veškeré podklady pro dobrá rozhodnutí a podpořit tak projekty, které jsou přínosné a jejich udržitelnost nespočívá pouze v ekonomice věci, ale jejichž přidaná hodnota bude mít dlouhodobý efekt na brněnské kulturní publikum v kontextu Strategie kultury a kreativních odvětví.
- Přivítali byste založení nadačního fondu města, který by zajistil větší flexibilitu a odpolitizování grantového systému?
V současné době v Brně paralelně existují dva typy dotací – programové dotace s předem danými hodnotícími kritérii a externími odbornými hodnotiteli, a tzv. individuální dotace, o jejichž přidělení rozhoduje politická reprezentace. Větší transparentnost a odpolitizování grantového systému by mohl zajistit nadační fond města po vzoru Arts Council England, Státního fondu kinematografie ČR, Fondu na podporu umenia v SR, který však zastupitelstvo MMB letos zamítlo.
Nevidíme nutnost zavádět nová opatření jako je nadační fond města.
- Jak hodláte postupovat při financování aktivit, které pokrývají kulturní potřeby občanů Jihomoravského kraje?
Město Brno vydává na kulturu více než 10 % svých celkových běžných výdajů, jelikož pokrývá kulturní potřeby nejen brněnských, ale i jihomoravských občanů. Podíl běžných výdajů na kulturu má Brno nejvyšší z českých měst, mimo jiné proto, že zřizuje i příspěvkové organizace s regionálním i nadregionálním významem.
Jihomoravský kraj by měl dostatečně finančně přispívat na nadregionální kulturní akce a chod divadel, jehož návštěvníci jsou obyvatele Jihomoravského kraje. Např. provoz druhé operní a symfonické scény v republice znamená velké náklady pro město Brno, přestože spousta návštěvníků je mimobrněnských a pochází z Jihomoravského kraje. Vyžadujeme pro to, aby se na provozu podobných institucí dle svých možností více podílel i Jihomoravský kraj.
- Jaký je váš názor na úroveň a počet kulturních příspěvkových organizací města? Plánujete v této oblasti nějaké změny (změna právní formy, počtu organizací, úpravy v oblasti financování)?
V Brně v současnosti působí deset kulturních příspěvkových organizací, které čerpají ročně přes 90 % celkových výdajů na kulturu. Už v minulém volebním období se diskutovalo, zda tzv. zřizovaná kulturní infrastruktura je vyhovující, dostačující, či naopak není přebujelá. Proto byla zpracovaná obsáhlá a kvalitní studie poradenské skupiny ICG na téma Posouzení transformace vybraných příspěvkových organizací. Výsledkem je doporučení transformovat 7 organizací na novou právní formu veřejné kulturní instituce, která však zatím neprošla zákonodárným procesem.
Nechceme se zde vyjadřovat k teoretické možnosti, která je závislá na budoucím zákonodárném procesu, v případě její realizace však nejsme proti efektivnímu řízení kulturních organizací města. Se stávajícím počtem kulturních příspěvkových organizací principiálně souhlasíme a zastáváme stanovisko, že kultura ve městě Brně má nabízet co nejširší spektrum uměleckého vyjádření, které ze své podstaty není závislé na komerční produkci (ziskovosti), a díky tomu si může dovolit provádět taková umělecká díla, která by za jiných okolností nebylo možné ve městě Brně realizovat. Národní divadlo Brno má neoddiskutovatelné prestižní místo v rámci celomoravské divadelní scény. Chceme tedy proto v budoucnu usilovat, aby se na na něj přestalo pohlížet jako na regionální scénu, ale aby dostalo odpovídající status své povaze – chceme, aby se jeho zřizovatelem stalo Ministerstvo kultury, stejně jako tomu je v případě pražského Národního divadla. Ušetřené peníze z příspěvku na chod NDB bychom částečně rozdělili tak, aby se zlepšovaly podmínky zaměstnanců příspěvkových organizací, jak je to v našem programu: Jednou z našich priorit v rámci fungování příspěvkových organizací je trvat na tom, aby pracovní podmínky zaměstnanců těchto organizací byly důstojné a plnohodnotné a aby reflektovali i jejich osobní život. Zaměstnanci divadel mají mít nárok na dostatečný odpočinek a možnost trávit čas se svými rodinami v období největších svátků. Chceme také trvat na zvýšení příplatků za práci ve svátky. Usilujeme o to, aby zaměstnanci měli zajištění kontinuální termín prázdnin tak, aby si mohli dostatečně fyzicky odpočinout. Chceme důrazně trvat na navyšování mzdy zaměstnancům p.o., neboť vnímáme nešťastnou diskrepanci mezi dlouhodobým náročným individuálním studiem umění a realitou v praxi, kdy tito umělci často odchází ze svých působišť, aby učili na ZUŠ, kde mají obdobné nebo často vyšší finanční ohodnocení. Podfinancování také snižuje jejich kvalitu uměleckého projevu, neboť aby dorovnali svůj výdělek, jsou často nuceni hrát na soukromých akcích, což je samozřejmě vysiluje. Často slyšíme, že v zahraničí se hraje lépe a hudba tam zní líp – je ale fakt, že v zahraničních divadelních domech mají umělci důstojnější podmínky a status. To také způsobuje jejich exkluzívní koncentraci na své působiště. Je samozřejmé, že toto všechno vyžaduje také finanční spoluúčast a krok ze strany státu.
- Považujete za důležité pravidelně a systematicky vyhodnocovat účelnost a dopad vynaložených prostředků do kultury? Pokud ano, jak?
Dopad podpory kultury na kvalitu života obyvatel a rozvoj města (v různých aspektech) dosud nebyl nijak vyhodnocován. Tím, že výdaje Brna na kulturu jsou poměrně vysoké a v posledních letech rostly, dá se očekávat, že evaluace podpory kultury včetně naplňování strategie bude čím dál důležitější téma.
Jistě. Kvalitní evaluace je vždy důležitým měřítkem pro blahodárné a úspěšné pokračování aktivních projektů. Vždy je důležité vnímat přínos kulturních aktivit nejen optikou „náklady vs. výnos“, ale také v rámci ekonomického přínosu pro turismus a sekundární podporu ekonomiky ve městě v tomto kontextu, podpory drobného podnikání (např. různé gastrostánky na kulturních akcích) a v neposlední řadě také neopomínat inspirativně-intelektuální přínos obyvatelům města.
- Jak chcete zlepšovat a udržovat pravidelnou a široce pojatou komunikaci mezi městem, kulturními aktéry a odbornou kulturní veřejností?
Brněnský kulturní parlament se od května 2015 profiluje jako otevřená platforma pro setkávání kulturních a kreativních odvětví, zainteresovaných úředníků a politiků. Do debat a strategického plánování kulturní politiky Brna se zapojilo na 200 aktérů, v databázi má 1000 kontaktů. Stále však hledá svou cestu a další fungování.
Brněnský kulturní parlament je dobrá myšlenka, pokud by se však rozšířil a stal se skutečně tím, čím být chce. Chceme respektovat nezávislost kulturní scény. Za důležitou formu dialogu s kulturními aktéry, odbornou kulturní veřejností a politiky považujeme různá specializovaná fóra a odborné konference, které se budou věnovat jednotlivým důležitým tématům vycházejících z potřeb vydefinovaných ve Strategii kultury a kreativních odvětví. Tento dialog tak bude živý, odborně i informačně konstruktivní a tímto pro politiky i ostatní aktéry velmi přínosný.
- Jaké jsou vaše priority v oblasti rozvoje kulturní infrastruktury?
Kreativní scéna se stále potýká s akutním nedostatkem prostor pro prezentaci a tvorbu. Prostorů je nedostatek, stále ubývají, nájmy jsou vysoké. Máte představu, jak tuto situaci řešit v horizontu jednoho volebního období?
V Brně se nachází velké množství atraktivních prostorů, které jsou často vyhledávaným místem pro kreativce. Lokality jsou různé a jejich pronájem je často závislý na rozhodnutí těch, kteří tento majetek mají svěřený – rady a zastupitelstva městských částí. V rámci jednotné kulturní politiky města by mohla existovat cesta, jak umožňovat pronajímat prostory umělcům za nižší než komerční ceny, tedy nějaký druh slevy – jako je to často např. u různých institutů, které se věnují seniorům, hendikepovaným lidem, dětským skupinám a soukromým školkám apod. Město samotné by mohlo zřizovat v různých lokalitách své „kreativní huby“, které by v rámci potřeb sdružených umělců, mohly být vyhledávaným prostorem k tvorbě.
- Jak zabezpečíte, aby brněnská kultura (zřizovaná i nezřizovaná) dosáhla potřebného mezinárodního věhlasu?
Mezinárodní zviditelnění města zpětně zvýší zahraniční povědomí o Brně jako městě se špičkovou kulturou a přivede do něj více turistů i samotných tvůrců.
Budeme dbát na to, aby kulturní příspěvkové organizace města obohacovali zahraniční umělci a odborníci. Budeme rovněž usilovat o to, aby jejich představitelé a kreativní šéfové tvořili svůj program v rámci světového kontextu a světových trendů a v tomto ohledu se i dostatečně vzdělávali. Nutná je také aktivní reprezentace zřizované brněnské kulturní scény na zahraničních festivalech a prestižních kulturních akcích, a v neposlední řadě podobné akce a festivaly se zahraničním přesahem organizovat i v domácím prostředí – v Brně. V rámci dotační strategie by se měly specifikovat plusové kritéria pro přidělování dotací také projektům se zahraničním přesahem.
