Volí Brno kulturu? Odpovědi České strany sociálně demokratické (ČSSD)

  1. Kdo je vaším kandidátem/kandidátkou na post náměstka pro kulturu?

Jestli dosud nemáte takového člověka konkrétně vytipovaného, uveďte, prosím, jaké kvality a odborné nároky by měl splňovat.

Náměstek primátora má zpravidla více kompetencí, než jednu, v tomto případě kulturu. Personálie budeme řešit až v případě, kdyby měla ČSSD v kompetenci kulturu. Důležité bude i to, jaké další kompetence by ke kultuře tento náměstek měl.

 

  1. Jak chcete implementovat Strategii kultury a kreativních odvětví města Brna?

Strategie KKO je nově zpracovaný dokument města, stanovuje plán kulturního rozvoje Brna do roku 2050. Na jeho tvorbě se podílelo na 300 odborníků. Znáte obsah strategie a jak budete postupovat v jejím naplňování během svého volebního období?

Strategie kultury a kreativních odvětví je platný strategický dokument města a takto k němu budeme přistupovat. Jeho naplnění je limitováno aktuální politickou shodou v ZMB a ekonomickými  možnostmi města Brna.

 

  1. Jakým způsobem zajistíte, aby finance pro kulturu byly rozdělovány systémově a transparentně?

Město Brno vydává na kulturu cca 10 % rozpočtu, z toho přes 90 % jde na příspěvkové organizace města a pouze 3,2 % je rozdělováno v programových dotacích. Část peněz je rozdělována nesystémově prostřednictvím tzv. individuálních dotací, o jejichž přidělení rozhodují politici.

Nelze vytvořit pravidla, která by automaticky hodnotila všechny aspekty důležité pro udělení dotace. K objektivitě nemusí vést ani to, že o dotacích nebudou rozhodovat politici – zastupitelé, ale odborníci. Podle našeho názoru je v českém kulturním prostředí jen velmi těžké najít nezávislé osobnosti z řad odborné veřejnosti, které budou rozhodovat vždy naprosto objektivně. V zastupitelské demokracii politici zastupují občany a nesou alespoň politikou odpovědnost za svoje kroky. Cesta je v transparentnosti – tedy v otevřenosti a přezkoumatelnosti celého procesu.

 

  1. Přivítali byste založení nadačního fondu města, který by zajistil větší flexibilitu a odpolitizování grantového systému?

V současné době v Brně paralelně existují dva typy dotací – programové dotace s předem danými hodnotícími kritérii a externími odbornými hodnotiteli, a tzv. individuální dotace, o jejichž přidělení rozhoduje politická reprezentace. Větší transparentnost a odpolitizování grantového systému by mohl zajistit nadační fond města po vzoru Arts Council England, Státního fondu kinematografie ČR, Fondu na podporu umenia v SR, který však zastupitelstvo MMB letos zamítlo.

ZMB nepodpořilo fondové financování kultury z toho důvodu, aby nedošlo k nadužívání fondů v oblastech, které mají obdobné problémy jako kultura. Vzniklo by dalších několik fondů, např. v oblasti sportu, dětských a mládežnických organizaci apod., a situace by byla stejná. Nevidíme problém financování kultury primárně v tom, že by bylo zpolitizované. Důkazem bylo naprostá svoboda pořadatelů festivalu Divadelní svět. Vnímáme i opačný problém, tedy jak zajistit svobodu projevu a přitom zabránit tomu, aby veřejné prostředky byly využity na kulturní počiny, které naprostá většina daňových poplatníků například z etických důvodů odmítne. Zvládla dramaturgická rada festivalu Divadelní svět svoji roli? Nebo to není věcí dramaturgické rady, kdo potom nese odpovědnost?

  1. Jak hodláte postupovat při financování aktivit, které pokrývají kulturní potřeby občanů Jihomoravského kraje?

Město Brno vydává na kulturu více než 10 % svých celkových běžných výdajů, jelikož pokrývá kulturní potřeby nejen brněnských, ale i jihomoravských občanů. Podíl běžných výdajů na kulturu má Brno nejvyšší z českých měst, mimo jiné proto, že zřizuje i příspěvkové organizace s regionálním i nadregionálním významem.

Spolupráce s krajem i státem není přece nic nového. Obecně je vícezdrojové financování momentálně jedinou cestou, jak zvýšit podíl veřejných prostředků v brněnské kultuře.

 

  1. Jaký je váš názor na úroveň a počet kulturních příspěvkových organizací města? Plánujete v této oblasti nějaké změny (změna právní formy, počtu organizací, úpravy v oblasti financování)?

V Brně v současnosti působí deset kulturních příspěvkových organizací, které čerpají ročně přes 90 % celkových výdajů na kulturu. Už v minulém volebním období se diskutovalo, zda tzv. zřizovaná kulturní infrastruktura je vyhovující, dostačující, či naopak není přebujelá. Proto byla zpracovaná obsáhlá a kvalitní studie poradenské skupiny ICG na téma Posouzení transformace vybraných příspěvkových organizací. Výsledkem je doporučení transformovat 7 organizací na novou právní formu veřejné kulturní instituce, která však zatím neprošla zákonodárným procesem.

Případná transformace musí mít legislativní rámec, to je limitující podmínka. Transformace, která znamená spojení menších institucí, nemusí přinášet očekávaný efekt, což můžeme vidět na příkladu aktuálních problémů v CED. Dokážeme si představit, že by příspěvkovým organizacím byly kryty základní provozní náklady, další financování repertoáru či jeho části by bylo realizováno volnou grantovou soutěží s ostatními subjekty.

 

  1. Považujete za důležité pravidelně a systematicky vyhodnocovat účelnost a dopad vynaložených prostředků do kultury? Pokud ano, jak?

Dopad podpory kultury na kvalitu života obyvatel a rozvoj města (v různých aspektech) dosud nebyl nijak vyhodnocován. Tím, že výdaje Brna na kulturu jsou poměrně vysoké a v posledních letech rostly, dá se očekávat, že evaluace podpory kultury včetně naplňování strategie bude čím dál důležitější téma.

Činnost v kultuře je velmi těžko měřitelná, přesto by měla být vyhodnocována. Vzhledem k dominantnímu postavení příspěvkových organizací v podílu na provozních nákladech města by se mělo v první fázi začít právě u nich. Svoji roli by měla plnit nezávislá a systematická odborná kritika. Při vší úctě k novinářské profesi, recenze ze sdělovacích prostředků zmizely. Například s odborným posudkem na muzejní výstavu se prakticky nesetkáváme. Brno zde má z čeho čerpat, tuto aktivitu by bylo možné podpořit grantovým financováním.

 

  1. Jak chcete zlepšovat a udržovat pravidelnou a široce pojatou komunikaci mezi městem, kulturními aktéry a odbornou kulturní veřejností?

Brněnský kulturní parlament se od května 2015 profiluje jako otevřená platforma pro setkávání kulturních a kreativních odvětví, zainteresovaných úředníků a politiků. Do debat a strategického plánování kulturní politiky Brna se zapojilo na 200 aktérů, v databázi má 1000 kontaktů. Stále však hledá svou cestu a další fungování.

Brněnský kulturní parlament je příliš široká platforma, která je využitelná podobně jako zastupitelstvo k projednání návrhů strategických dokumentů apod. Pro řešení konkrétních problémů v kultuře jsme pro užší odborné projektové týmy.

 

  1. Jaké jsou vaše priority v oblasti rozvoje kulturní infrastruktury?

Kreativní scéna se stále potýká s akutním nedostatkem prostor pro prezentaci a tvorbu. Prostorů je nedostatek, stále ubývají, nájmy jsou vysoké. Máte představu, jak tuto situaci řešit v horizontu jednoho volebního období?

Kreativní centrum plánované v objektu bývalé věznice na Soudní je z hlediska investičních nákladů velké sousto. Je otázkou, zda tento objekt svojí lokací a rozsahem koresponduje s aktuálními potřebami kreativní scény. Podpora kreativního HUBU Jihomoravského inovačního centra je cestou, jak reálnou potřebu v této oblasti ověřit. Klíčová je realizace koncertního sálu – Janáčkova kulturního centra, zajímavým tématem je „trojvilí“ v Černých Polích či využití prázdných Fuchsových lázní v Zábrdovicích. Vizi potřebuje výstaviště s Králíkovým divadlem. Chceme usilovat o Evropské město kultury 2028 u příležitosti 100 let od úmrtí Leoše Janáčka.

 

  1. Jak zabezpečíte, aby brněnská kultura (zřizovaná i nezřizovaná) dosáhla potřebného mezinárodního věhlasu?

Mezinárodní zviditelnění města zpětně zvýší zahraniční povědomí o Brně jako městě se špičkovou kulturou a přivede do něj více turistů i samotných tvůrců.

Věhlas brněnské kultury závisí především na jejich protagonistech. Není přímo úměrný finančním prostředkům a kvalitě zázemí, mnohá významná umělecká díla vznikla i ve velmi těžkých dobách. Město Brno přesto může vytvořit podmínky, ve kterých se dobře tvoří a které pozitivně ovlivňují kulturu. 

Brno kulturní je podporováno Nadací Auxilia a Fondem T-Mobile prostřednictvím Nadace VIA