Volí Brno kulturu? Odpovědi České pirátské strany (ČPS)

  1. Kdo je vaším kandidátem/kandidátkou na post náměstka pro kulturu?

Markéta Gregorová

 

  1. Jak chcete implementovat Strategii kultury a kreativních odvětví města Brna?

Strategie KKO je nově zpracovaný dokument města, stanovuje plán kulturního rozvoje Brna do roku 2050. Na jeho tvorbě se podílelo na 300 odborníků. Znáte obsah strategie a jak budete postupovat v jejím naplňování během svého volebního období?

S obsahem strategie jsme seznámeni. Podporujeme ji, stejně jako související čtyřleté akční plány, na nichž budeme aktivně participovat a o jejich obsahu informovat odbornou i neodbornou veřejnost a motivovat ji k zapojení při jejich vytváření i realizaci.

 

  1. Jakým způsobem zajistíte, aby finance pro kulturu byly rozdělovány systémově a transparentně?

Zpřístupníme diskuzi o kulturní politice města všem občanům a zohledníme přijatou zpětnou vazbu, stejně jako k tomu dochází v našich projektech participativního rozpočtování (PaRo) – přičemž právě ze zkušenosti s PaRo budeme vycházet. Jsme proti převádění politické odpovědnosti za individuální dotace ze zvolené politické reprezentace na externí nepolitické subjekty bez přímé politické odpovědnosti, jelikož to podle nás transparentnost zhoršuje. Co se týče systémovosti, chceme se rozhodovat na základě faktů (evidence-based policy) a začneme proto dopad podpory kultury na rozvoj města a život obyvatel vyhodnocovat a na základě toho reflektovat vynaložené prostředky.

 

  1. Přivítali byste založení nadačního fondu města, který by zajistil větší flexibilitu a odpolitizování grantového systému?

V současné době v Brně paralelně existují dva typy dotací – programové dotace s předem danými hodnotícími kritérii a externími odbornými hodnotiteli, a tzv. individuální dotace, o jejichž přidělení rozhoduje politická reprezentace. Větší transparentnost a odpolitizování grantového systému by mohl zajistit nadační fond města po vzoru Arts Council England, Státního fondu kinematografie ČR, Fondu na podporu umenia v SR, který však zastupitelstvo MMB letos zamítlo.

Nedomníváme se, že je řešením pro transparenci dotací převod pravomocí na externí nepolitický subjekt bez přímé politické odpovědnosti. Politická reprezentace je demokraticky zvolená a zodpovědná za svěřené finance a je tudíž v pořádku, že nad částí dotací (individuálními) má i pravomoc rozhodovací. Naopak, tvorba fondu odvede peníze mimo dohled a zvýší administrativní náklady na správu, což je nehospodárné.

 

  1. Jak hodláte postupovat při financování aktivit, které pokrývají kulturní potřeby občanů Jihomoravského kraje?

Město Brno vydává na kulturu více než 10 % svých celkových běžných výdajů, jelikož pokrývá kulturní potřeby nejen brněnských, ale i jihomoravských občanů. Podíl běžných výdajů na kulturu má Brno nejvyšší z českých měst, mimo jiné proto, že zřizuje i příspěvkové organizace s regionálním i nadregionálním významem.

Nejen při řešení této otázky se chceme soustředit na prohlubování a rozšiřování vícezdrojového financování. Prostřednictvím našich poslanců i jednáním s dalšími zákonodárci budeme usilovat o změnu legislativy ve spoluzřizování kulturních organizací více subjekty státní správy, aby nebyly limitovány možnosti vícezdrojového financování organizací jako je ND Brno či Filharmonie Brno, a tyto snahy doplníme jednáním s krajem i státem ohledně vyššího finančního zapojení. U kraje argumentujeme nadregionálností brněnských organizací; u státu pak spravedlivějším systémem decentralizace podpory kultury. Příspěvkové organizace Ministerstva kultury, které se zabývají živým profesionálním uměním, jsou totiž pouze v Praze, což jí pomáhá investovat do nezřizovaných kulturních institucí až 27 % z kulturního rozpočtu, což je v nepoměru ke 3 % z rozpočtu v Brně.

 

  1. Jaký je váš názor na úroveň a počet kulturních příspěvkových organizací města? Plánujete v této oblasti nějaké změny (změna právní formy, počtu organizací, úpravy v oblasti financování)?

V Brně v současnosti působí deset kulturních příspěvkových organizací, které čerpají ročně přes 90 % celkových výdajů na kulturu. Už v minulém volebním období se diskutovalo, zda tzv. zřizovaná kulturní infrastruktura je vyhovující, dostačující, či naopak není přebujelá. Proto byla zpracovaná obsáhlá a kvalitní studie poradenské skupiny ICG na téma Posouzení transformace vybraných příspěvkových organizací. Výsledkem je doporučení transformovat 7 organizací na novou právní formu veřejné kulturní instituce, která však zatím neprošla zákonodárným procesem.

Souhlasíme s výsledky studie pojednávající o výhodách transformace příspěvkových organizací a budeme tak s našimi poslanci spolupracovat na přijetí nové právní formy, na kterou by některé příspěvkové organizace mohly být transformovány.

 

  1. Považujete za důležité pravidelně a systematicky vyhodnocovat účelnost a dopad vynaložených prostředků do kultury? Pokud ano, jak?

Dopad podpory kultury na kvalitu života obyvatel a rozvoj města (v různých aspektech) dosud nebyl nijak vyhodnocován. Tím, že výdaje Brna na kulturu jsou poměrně vysoké a v posledních letech rostly, dá se očekávat, že evaluace podpory kultury včetně naplňování strategie bude čím dál důležitější téma.

Ano, s ohledem na velikost kulturního rozpočtu je žádoucí, aby se začala vyhodnocovat účelnost vynaložených prostředků na základě reálných dat. Nechceme vytvářet politiku na základě dojmů. Iniciujeme tedy vznik studie hodnotící dopad kultury na rozvoj města a život obyvatel a zavedeme pravidelnou evaluaci, abychom se mohli odpovědně rozhodovat, kam (mimo jiné) finance vynakládat. Budeme se nicméně soustředit na to, aby se na studii podíleli nezávislí odborníci, kteří dokážou vyhodnotit i odbornou kulturní hodnotu posuzovaných aktivit, nikoli pouze návštěvnost a masovou přijatelnost.

 

  1. Jak chcete zlepšovat a udržovat pravidelnou a široce pojatou komunikaci mezi městem, kulturními aktéry a odbornou kulturní veřejností?

Brněnský kulturní parlament se od května 2015 profiluje jako otevřená platforma pro setkávání kulturních a kreativních odvětví, zainteresovaných úředníků a politiků. Do debat a strategického plánování kulturní politiky Brna se zapojilo na 200 aktérů, v databázi má 1000 kontaktů. Stále však hledá svou cestu a další fungování.

Platformy jako je brněnský kulturní parlament – tedy ty, co se snaží o propojení všech aktérů a vyrovnanou komunikaci – hodnotíme kladně. Nemělo by nicméně docházet k uzavírání diskuze do užší skupiny lidí a netransparentnímu jednání. Platformu, která tak dokáže činit a držet se objektivní role v diskuzi jednotlivých aktérů rozhodně z pozice zastupitelů podpoříme.

 

  1. Jaké jsou vaše priority v oblasti rozvoje kulturní infrastruktury?

Kreativní scéna se stále potýká s akutním nedostatkem prostor pro prezentaci a tvorbu. Prostorů je nedostatek, stále ubývají, nájmy jsou vysoké. Máte představu, jak tuto situaci řešit v horizontu jednoho volebního období?

Podpoříme občanské aktivity směřující k obnově nevyužívaných prostor v majetku města či tzv. brownfields a budeme sdílet osvědčené postupy (např. Industra, Mosilana Hub) pro kulturní využití a akce, s důrazem na princip sdílení a komunitní péči o daný prostor. V souladu s tím souhlasíme s dokončením revitalizace bývalé Káznice Brno.
Taktéž podporujeme výstavbu nového koncertního sálu, která zajistí důstojné prostory pro zkoušky divadelních sborů. Budeme se snažit o financování dalších etap přestavby Janáčkova kulturního centra, se zaměřením na získání více zdrojů financování, například z Evropské unie.
Zároveň chceme, aby se kulturní aktivity z uzavřených prostor více dostávaly i do veřejného prostoru, a to především v letních měsících – kdy je v Brně prostor pro ještě více akcí typu Shakespearovských slavností.

 

  1. Jak zabezpečíte, aby brněnská kultura (zřizovaná i nezřizovaná) dosáhla potřebného mezinárodního věhlasu?

Mezinárodní zviditelnění města zpětně zvýší zahraniční povědomí o Brně jako městě se špičkovou kulturou a přivede do něj více turistů i samotných tvůrců.

Nepovažujeme Brno za město jednoho festivalu a fandíme všem akcím, které zde vznikají. Povědomí o kulturní úrovni Brna v zahraničí nicméně chceme zvýšit a oslovíme tak stakeholdery při tvorbě konceptu akce světové úrovně – k čemuž se váže i potřeba reprezentativních prostor. Stejně tak budeme zvát světové kulturní špičky, aby se představily městu a představily Brno více lidem na mezinárodní úrovni.

Brno kulturní je podporováno Nadací Auxilia a Fondem T-Mobile prostřednictvím Nadace VIA