- Kdo je vaším kandidátem/kandidátkou na post náměstka pro kulturu?
Oblasti kultura se bude věnovat trojice Lucie Pokorná, Petr Vokřál, Marek Janíček.
2. Jak chcete implementovat Strategii kultury a kreativních odvětví města Brna?
Strategie KKO je nově zpracovaný dokument města, stanovuje plán kulturního rozvoje Brna do roku 2050. Na jeho tvorbě se podílelo na 300 odborníků. Znáte obsah strategie a jak budete postupovat v jejím naplňování během svého volebního období?
Hlavní body Strategického materiálu k rozvoji kultury ve městě Brno jsou přirozenou a neoddělitelnou součásti Strategického konceptu rozvoje Brna a tím pádem i přirozenou součástí jak dlouhodobé práce Magistrátu města Brna, tak důležitou součástí programu Hnutí ANO nejenom pro oblast kultury. Neoddělitelnou součástí programu ANO jsou i významné investiční záměry, především stavba JKC. Takže implementace probíhá průběžně a je součástí koncepční politické práce zastupitelů Hnutí, dlouhodobých programových vizí a cílů Hnutí ANO ve městě Brno. Bude nutné ale najít rovnováhu mezi rozsahem financování kultury a možnostmi města, při využití vícezdrojového financování. Opět v souladu se schválenou strategií.
3. Jakým způsobem zajistíte, aby finance pro kulturu byly rozdělovány systémově a transparentně?
Město Brno vydává na kulturu cca 10 % rozpočtu, z toho přes 90 % jde na příspěvkové organizace města a pouze 3,2 % je rozdělováno v programových dotacích. Část peněz je rozdělována nesystémově prostřednictvím tzv. individuálních dotací, o jejichž přidělení rozhodují politici. Při rozdělování takového objemu prostředků je potřeba, aby systém byl co nejvíce transparentní a pro všechny uchazeče o podporu platila jasná pravidla.
Dotační pravidla jsou velice detailně, přehledně a transparentně rozpracované. Zájem žadatelů je vysoký, každým rokem stoupá, teď naposledy se o finanční prostředky ucházelo přes 400 dotačních žádostí. Rada MMB reaguje pružně i na aktuální individuální požadavky a po zrušení dotací typu A nemá jinou možnost, než je poskytnout individuální formou. Jedná se především o již renomované, a významné, víceleté akce např. Měsíc autorského čtení, Jazzfest Brno,…..atd. Úpravy podmínek dotačních programů koncepčně probíhají a tím pádem se dostane více individuálních dotačních žádostí do rozpočtu MB pro vyhlášené programy. Dále je potřebné zdůraznit, že mnohé individuální požadavky vyvstanou nepředvídatelně. Tyto žádosti budeme řešit na základě doporučení Rady města Brna. Financovat je budeme primárně z finančních rezerv a přebytků. Kulturní komise a samozřejmě doporučení odboru kultury představují záruku transparentnosti a odborného posouzení předložených projektů.
4. Přivítali byste založení nadačního fondu města, který by zajistil větší flexibilitu a odpolitizování grantového systému?
V současné době v Brně paralelně existují dva typy dotací – programové dotace s předem danými hodnotícími kritérii a externími odbornými hodnotiteli, a tzv. individuální dotace, o jejichž přidělení rozhoduje politická reprezentace. Větší transparentnost a odpolitizování grantového systému by mohl zajistit nadační fond města po vzoru Arts Council England, Státního fondu kinematografie ČR, Fondu na podporu umění v SR, který však zastupitelstvo MMB letos zamítlo.
Momentálně se jeví založení Fondu pro rozdělení finančních prostředků nadbytečné, kulturní projekty jsou dostatečně odborně posuzovány i s odborným vyjádřením či vyhodnocením. Rozdělování peněz pro kulturní potřeby není určitě politickou otázkou ve smyslu jenom zájmů určité politické strany. Hnutí ANO, které čtyři roky teď bylo ve vedení města kladlo důraz na přínos, význam, tradici a potřebnost předložených projektů bez politických nebo osobních preferencí.
To souvisí s odpovědí jako v bodě č. 2. Pokud by bylo zaručeno vícezdrojové financování kultury, a to nejenom z úrovně státu, kraje, města, ale do tohoto nadačního fondu by přispívali např. také různí donátoři a soukromé společnosti, umíme si takový fond představit. Pokud by však byli přerozdělovány pouze prostředky města jeví se nám tato podoba jako obdobné řešení, které město aplikuje již nyní a nic nového nepřináší. Dovedeme si představit diskuzi o pilotním přerozdělení části financí pro určitou oblast kultury prostřednictvím založeného fondu, ale je otázkou, jestli je tento krok ekonomický, protože bude nutno udržet dvojkolejnost starého a nového systému.
5. Jak hodláte postupovat při financování aktivit, které pokrývají kulturní potřeby občanů Jihomoravského kraje?
Město Brno vydává na kulturu více než 10 % svých celkových běžných výdajů, jelikož pokrývá kulturní potřeby nejen brněnských, ale i jihomoravských občanů. Podíl běžných výdajů na kulturu má Brno nejvyšší z českých měst, mimo jiné proto, že zřizuje i příspěvkové organizace s regionálním i nadregionálním významem.
Spolupráce s krajem po vstupu Hnutí ANO do struktur kraje i města se výrazně, viditelně zlepšila a nadále budeme podporovat provázanost mezi městem a krajem v zájmu rozvoje kultury celého regionu.
6. Jaký je váš názor na úroveň a počet kulturních příspěvkových organizací města? Plánujete v této oblasti nějaké změny (změna právní formy, počtu organizací, úpravy v oblasti financování)?
V Brně v současnosti působí deset kulturních příspěvkových organizací, které čerpají ročně přes 90 % celkových výdajů na kulturu. Už v minulém volebním období se diskutovalo, zda tzv. zřizovaná kulturní infrastruktura je vyhovující, dostačující, či naopak není přebujelá. Proto byla zpracovaná obsáhlá a kvalitní studie poradenské skupiny ICG na téma Posouzení transformace vybraných příspěvkových organizací. Výsledkem je doporučení transformovat 7 organizací na novou právní formu veřejné kulturní instituce, která však zatím neprošla zákonodárným procesem.
Momentálně se nejeví žádná potřeba a není požadavek ke vzniku další příspěvkové organizace města. Různorodost příspěvkových organizací a jejích rozdílné potřeby zatím nejsou optimálním základem pro transformaci do nové právní formě. Takto závažná myšlenka musí vzejít ze širší odborné diskuse a případně i ze zkušeností, kde se uvedenou formou sdružují PO. Budeme ale nadále podporovat vznik zákona o veřejně kulturních investicích. Formy, která daleko lépe postihne potřeby kulturních institucí.
7. Považujete za důležité pravidelně a systematicky vyhodnocovat účelnost a dopad vynaložených prostředků do kultury? Pokud ano, jak?
Dopad podpory kultury na kvalitu života obyvatel a rozvoj města (v různých aspektech) dosud nebyl nijak vyhodnocován. Tím, že výdaje Brna na kulturu jsou poměrně vysoké a v posledních letech rostly, dá se očekávat, že evaluace podpory kultury včetně naplňování strategie bude čím dál důležitější téma.
Viditelným ukazatelem účelnosti vynaložených prostředků je nepochybně zájem široké veřejnosti o kulturu ve městě. Její spektrum je nebývale různorodé a dokáže uspokojit široké vrstvy obyvatel. Hnutí ANO bude podporovat detailnější vyhodnocení účelnosti vynaložených prostředků, případně postupné zavádění měřitelných kritérií. Budeme iniciovat studii na uvedené téma. Návštěvnost, vyprodanost akcií, různorodost, a i významná forma podpory přes dotační programy dokazuje, že vynaložené prostředky jsou především ve prospěch návštěvníků kulturních podujatí. Vyprodané akce, zájem o výstavy, vytíženost divadel, množství různých festivalů atd. potvrzují správný rozsah kulturní politiky. Její pestrost Hnutí výrazně podporuje a je novou esencí života ve městě Brně.
8. Jak chcete zlepšovat a udržovat pravidelnou a široce pojatou komunikaci mezi městem, kulturními aktéry a odbornou kulturní veřejností?
Brněnský kulturní parlament se od května 2015 profiluje jako otevřená platforma pro setkávání kulturních a kreativních odvětví, zainteresovaných úředníků a politiků. Do debat a strategického plánování kulturní politiky Brna se zapojilo na 200 aktérů, v databázi má 1000 kontaktů. Stále však hledá svou cestu a další fungování.
Město Brno funguje jako otevřená radnice, dává hodně možností i pro podněty obyvatel /např. formát participativního. rozpočtu/, kulturní parlament je dostatečně široké a otevřené fórum pro dialog města a odborné veřejnosti, výstupné materiály a podněty jsou součásti další práce politiků. Hnutí podporuje tuto formu vzájemných dialogů a komunikace.
9. Jaké jsou vaše priority v oblasti rozvoje kulturní infrastruktury?
Kreativní scéna se stále potýká s akutním nedostatkem prostor pro prezentaci a tvorbu. Prostorů je nedostatek, stále ubývají, nájmy jsou vysoké. Máte představu, jak tuto situaci řešit v horizontu jednoho volebního období?
Je třeba zdůraznit, že právě hnutí ANO rozhýbalo potřebný rozvoj a zanedbané investice, a to nejenom zahájením budování JKC, rekonstrukcí Janáčkova divadla, vybudováním tvůrčích rezidenčních prostor v DPZK atd. Podpoří rekonstrukci káznice na Cejlu pro vybudování kreativních center a poté, dle potřeby a jejich fungování bude řešit další možnosti. Po vybudování kreativního centra – káznice budeme podporovat realizaci kreativního HUB. Budeme realizovat rekonstrukci památkově-chráněného objektu tzv. Králíkova divadla v areálu BVV. Stejně tak budeme zapojovat areál BVV do kulturního dění města Brna.
Ve městě Brně existují nevyužívané prostory v tzv. brownfieldy (ne jenom vlastněné městem Brnem), které je možné pro tento účel využít. Jak to nejlépe udělat momentálně diskutujeme např. s uskupením Social Reactor a Vaizard, které mají s podobnými projekty velké zkušenosti.
10. Jak zabezpečíte, aby brněnská kultura (zřizovaná i nezřizovaná) dosáhla potřebného mezinárodního věhlasu?
Mezinárodní zviditelnění města zpětně zvýší zahraniční povědomí o Brně jako městě se špičkovou kulturou a přivede sem více turistů i samotných tvůrců.
Brněnská kultura již v současnosti má výrazný mezinárodní úspěch a odezvu. Mnohé festivaly, umělecká tělesa reprezentující město Brno, menší umělecké celky i z neoficiální sféry mají naši podporu a počítáme s tím i do budoucna. Cílem Hnutí ANO je i větší následná provázanost kultury s cestovním ruchem a posilováním věhlasu města Brna ve světě. Brno-kreativní město UNESCO!
Tady vidíme jednoznačně řešení v dalším posilování role TIC jako organizace, která by měla v tomto ohledu dělat suport pro kulturní dění ve městě nejen pro brněnské diváky, ale v mezinárodním rozměru.
