Co se děje s městskými dotacemi do kultury?

Již delší dobu se v Brně mluví o novém způsobu rozdělování dotací v kultuře a umění. Během prvního pololetí 2013 vznikl návrh změny v dotacích, který by měl být v říjnu předložen Zastupitelstvu města Brna ke schválení.

Stručná historie návrhu změn kulturních dotací v Brně.

Rada města Brna vzala 19. prosince 2012 na vědomí Program rozvoje kultury města Brna. Na jeho základě vznikla dříve, 14. června 2012, Koordinační skupina pro tento Program, mezi její cíle patří návrhnout změny v dotacích kulturních aktivit. Vypracováním konkrétního návrhu změny se zabývala pracovní skupina ustavená 9. ledna 2013 z členů koordinační skupiny (Miroslav Balaštík, Monika Šimková, Pavel Baďura, Viktor Pantůček) a pracovníky Odboru kultury MMB (Viera Rusinková).

Skupina tvořila návrh nové podoby dotací kulturnách aktivit ve spolupráci s veřejností v diskuzních World Café, organizovaných o. s. Brno kulturní v říjnu a prosinci 2012 a únoru 2013. Hrubá verze návrhu byla hotova na konci na začátku května 2013. V červnu materiál připomínkovaly Masarykova univerzita a JAMU a byl také představen Poradnímu sboru náměstkyně primátora.

Koordinační skupina materiál v konečném znění projednala 29. 7. 2013, a Komise RMB pro kulturu jej projednala 8. srpna 2013. Rada města Brna ale návrh neschválila a jen navrhla o měsíc odložit  datum podání žádostí o dotace. Údajně nebyly vypořádány připomínky dalších úseků MMB.

Proč je současný způsob rozdělování dotací nedostatečný?

  • Protože je paušální. V podstatě každý žadatel dostane malou částku a objem peněz se rozdrobuje.
  • Protože nejsou jasně daná hodnotící kritéria. Žádosti nejsou hodnoceny dle kategorií a bodů, jak je to běžné např. u udělování dotací MKČR nebo Hlavního města Prahy.
  • Není garantována odbornost hodnocení. Žádosti posuzují úředníci Odboru kultury MMB a politici bez doporučení hodnotíci komise odborníků, jak je to obvyklé (výše).
  • Protože neexistují víceleté granty. Významné periodické akce či významní poskytovatelné kulturních služeb nemají stabilní podporu.
  • Protože nelze proplácet honoráře a tím ohodnotit profesionalitu odvedené práce.
  • Protože nelze v dostatečné míře prostředky použít na proplacení nákladů, i když tomu nic nebrání.
  • Celkově je systém netransparentní a neodborný, nelze jim účinně a systematicky podporovat rozvoj kultury v Brně, nemotivuje nejkvalitnější žadatele k uměleckému růstu a vyšší profesionalitě. Proto je dobré vytvořit vhodnější pravidla pro financování a rozvoj kultury a umění v Brně.

Shrnutí změn kulturních dotací v Brně

Nová podoba dotací se v několika bodech výrazně liší od dosavadního rozdělování prostředků v kultuře.

Novinkou je vyhlášení tříletých grantů na celoroční činnost a konkrétní projekty, které budou vyhlašovány jednou za tři roky. Mohou o ně žádat žadatelé s minimálně čtyřletým působením v kultuře, kterým by měl víceletý grant zajistit stabilní podporu a tak umělecký růst. Nově bude z grantů možné pokrýt honoráře v rozsahu 30% z objemu grantu. RBM bude také moci vyhlásit speciální tematické dotace pro konkrétní kalendářní rok. S novým systémem se posílí přirozená konkurence žadatelů, vzrostou tak nároky na kvalitu předložených žádostí a zodpovědnost žadatelů. Na úkor rozvoje nejlepších se sníží počet oceněných žadatelů.

Další podstatnou změnou je rozčlenění žádostí do jednotlivých kategorií dle typu činnosti (např. hudba, audiovizuální tvorba). Změnit by se měl i způsob posuzování žádostí. Žadatele by měla vybírat komise složená z devíti až jedenácti odborníků a dvou zástupců Komise Rady města Brna pro kulturu. Veřejnost by měla mít na základě výzvy zveřejněné na internetových stránkách města Brna a v Brněnském Metropolitanu možnost navrhnout odborníky. Jejich výběr provede Poradní sbor náměstkyně primátora města Brna pro kulturu a budou jmenování náměstkyní. Zpřesní se také kritéria hodnocení žádostí, které budou posuzovány bodově tak, jak je to u grantových systémů např. v Plzni nebo v Praze.

Nově upřesněné hodnotící kritéria umožní městu lépe určit, jaký typ kulturní produkce poptává a jaké cíle v oblasti podpory kultury má. Nový grantový systém obohacuje dosavadní úřednický a politický způsob rozhodování o odborné posouzení a posilí také transparentnost rozhodovacího procesu. Odborné hodnocení žádostí také posílí kvalitu výsledného rozhodnutí, za které nesou zákonnou odpovědnost politici tak jako dosud.

Výzva pro Brno

V tuto chvíli ještě není jasné, kdy přesně a v jaké podobě bude změna schválena. Pro žadatele je toto zdržení bohužel nepříjemné a pro Brno nelichotivé. Například hlavní město Praha vyhlásilo granty v kultuře a umění na rok 2014 na už letos v březnu a v těchto dnech by tamní grantová komise měla dokončovat první kolo hodnocení žádostí, kterých je každoročně asi osm set. Tímto brzkým rozhodováním je překonána pro tvůrce tolik nepříjemná “černá díra” mezi začátkem kalendářního roku, na který žádají a vyhodnocením žádosti a přesunu prostředků. V Praze jde od letošního roku žádosti o grant podávat elektronicky a členové hodnotící komise tak mají k žádostem jednoduchý přístup. Také žadatelé a zájemci o informace vše podstatné najdou na samostatné stránce věnované kultuře na stránkách pražského magistrátu a najdou zde také kalendář kulturních akcí.

Nový systém proto představuje výzvu ke zkvalitnění práce žadatelů, také prověří schopnost pracovníků magistrátu jej efektivně spravovat. Odbor kultury by také mohl uspořádat konzultační dny pro žadatele, podobně jako je pořádají například v Plzni.

Jde o rozhodnutí, které významně promění podporu kultury v Brně a proto bude dobré první rok fungování systému bedlivě sledovat a případně jej ještě vylepšit. Posílení odborného a transparentního rozhodování, zajištění stabilní podpory nejlepším žadatelům a celkové zvýšení kvality kultury a umění v Brně by mělo být v zájmu všech.