Jak se strany a uskupení kandidující do podzimních komunálních voleb staví ke kulturní politice Brna? Zde jsou odpovědi na otázky kulturní veřejnosti od koalice Restart pro Brno:
1. Jaké investiční projekty v oblasti kultury jsou pro vás v nadcházejícím volebním období prioritní? Nedostavěné Janáčkovo kulturní centrum, stavba zcela nové Multifunkční arény, rekonstrukce budovy Káznice, chátrající Králikovo divadlo, projekt muzea Leoše Janáčka, rekonstrukce Arnoldovy vily. To je jen krátký výčet projektů, o kterých se mluví.
V oblasti kultury je pro nás důležité dokončit výstavbu Janáčkova kulturního centra, jednak kvůli potřebě takového sálu a i s ohledem na náklady, které již město do projektu vložilo. Bohužel s ohledem na přicházející ekonomickou a sociální krizi se domníváme, že město nebude mít v nejbližších letech finance na další projekty. A žádný z výše uvedených nepatří mezi naše priority.
2. Upravili byste udělování dotací pro velké brněnské festivaly? Případně jak? Přes 36 milionů korun obdržely festivaly v letošním roce, byť neprošly jejich žádosti žádným transparentním a odborným hodnocením.
Dlouhodobě kritizujeme akce typu 100 let republiky, což byla zástěrka pro úhradu nákladů Hollanovy a Vokřálovy kampaně v roce 2018. Podobně teď Hladík využil Mendelovo výročí, aby spolu s agenturou pana Cardy vytáhl z města 20 milionů. Paní Šedá má podle nás v Brně předfakturováno na 100 let. Naše představa o podpoře festivalů je jiná, než většiny lidí v tomto sále. Nebudeme podporovat festivaly politických písní a tanců v podobě akcí Glasera a aktivistů v Divadle Na provázku. Rovněž nechceme nijak podporovat akci tzv. Meeting Brno – ať si ji sudeťáci platí sami.
3. Je podle vás současný systém rozdělování dotací v oblasti kultury dostatečně transparentní a systémový? Navrhnete případně nějaké jeho změny?
V Brně je propracovaný systém hodnocení dotačních žádostí. Na jeho konci je politické rozhodnutí o každé žádosti. Pak je množství individuálních dotací, které hodnocením neprochází.
O dotacích rozhodují a jsou za ně odpovědni politici, tedy je to rozhodnutí politické a je to v pořádku. Politické rozhodnutí je ještě dobrá varianta – v době, kdy na magistrátě řádil Hollan, to rozhodování bylo osobní a zaujaté.
4. Dodržíte závazek 9 % běžných výdajů města pro kulturu? Z toho 10 % pro nezřizovanou kulturu?
Náklady energií rostou. Po covidovém období, kdy se kultura měla nadechnout, další rána. Stát prostřednictvím Ministerstva kultury omezuje dotace. Platy v oblasti kultury jsou jedny z nejnižších, oproti tomu náklady na bydlení rostou.
Našim cílem je předat instituci Národního divadla Brno státu. Je to záležitost „národní,“ tedy by po vzoru pražské scény měla být hrazena z rozpočtu Ministerstva kultury. Pokud se nám to podaří, bude finanční prostor pro zachování podpory kultuře. Pokud ne, bude muset být redukována. A řada osob, které jsou na rozpočet kultury napojeni si bude muset hledat jiné zaměstnání.
5. Jak se stavíte ke kandidatuře města Brna na titul Evropské hlavní město kultury 2028? Město podává k 1. září tohoto roku přihlášku do soutěže o titul Evropské hlavní město kultury. V případě vítězství městu titul přinese prestiž i náklady do rozpočtu na následující léta.
Myšlenka hezká, za současné ekonomické situace nereálná.
6. Vyhlásíte očekávaná výběrová řízení na ředitele Národního divadla Brno, Filharmonie Brno a Turistického a informačního centra města Brna, jak je tomu zvykem každých 5 let v Brně?
Stalo se tradicí, že na pozice ředitelů/ředitelek kulturních příspěvkových organizací je každých 5 let vypsáno otevřené výběrové řízení. V posledním volebním se tak stalo u vedení Muzea města Brna a Knihovny Jiřího Mahena.
Našim prvním krokem bude výpověď řediteli NDB (Národního divadla Brno, pozn. Brna kulturního) Glaserovi, o kterém jsme přesvědčeni, že nemá manažerské a ani morální předpoklady pro výkon funkce. Připomínáme také obsazení funkce ředitele Muzea města Brna exponentem ODS panem Šolcem – to jsou kroky, které se nám příčí. Rotaci na těchto místech považujeme za prospěšnou a určitě nebudeme tuto praxi měnit.
7. Budete pokračovat ve vyhlašování architektonických a výtvarných soutěží?
V posledních letech proběhlo mnoho architektonických a výtvarných soutěží. Na některé se snesla kritika, např. pro jejich opakování.
Ano, vždy. Pokud město již investuje, mělo by vytvářet věci hodnotné a nadčasové. Pokud bych si nemyslel, že nás osočíte z návratu do minulosti, měla by opětovně část rozpočtu při nových stavebních projektech věnována uměleckým prvkům.
8. Jak chcete řešit vzniklou situaci, kdy značné množství budov v Brně ztratilo památkovou ochranu? Úřednickou chybou přišly desítky míst o památkovou ochranu. To mimo jiné znamená, že současná podoba města nemusí být zachována pro budoucí generace.
Jednak je potřeba pojmenovat konkrétní osoby a popsat jejich roli v této nešťastné kauze. Je otázka, zda to bylo pochybení nebo úmysl ve prospěch developerů. Jednak podporujeme přijetí nového územního plánu, ale hlavně věříme ve zdravý úsudek zodpovědných osob. Je nutné najít rovnováhu mezi zachováním hodnotné výstavby a charakteru určitých částí města a jeho rozvojem.
9. Zahájíte přípravu tvorby nové Strategie kultury a kreativních odvětvích s výhledem do 2035? Počítáte, že během následujících měsíců zhodnotíte současný 1. Akční plán a připravíte druhý, jak Strategie předpokládá?
Zatím bez názoru.
10. Kdo je vaším kandidátem/kandidátkou na post náměstka pro kulturu?
Jestli dosud nemáte takového člověka konkrétně vytipovaného, uveďte, prosím, jaké kvality a odborné nároky by měl splňovat.
Veronika Antonínová, současná místostarostka Bystrce.
