Jak se strany a uskupení kandidující do podzimních komunálních voleb staví ke kulturní politice Brna? Zde jsou odpovědi na otázky kulturní veřejnosti od strany Fakt Brno:
1. Jaké investiční projekty v oblasti kultury jsou pro vás v nadcházejícím volebním období prioritní? Nedostavěné Janáčkovo kulturní centrum, stavba zcela nové Multifunkční arény, rekonstrukce budovy Káznice, chátrající Králikovo divadlo, projekt muzea Leoše Janáčka, rekonstrukce Arnoldovy vily. To je jen krátký výčet projektů, o kterých se mluví.
Dostavbu JKC (Janáčkova kulturního centra, pozn. Brna kulturního) bereme jako prioritu příštího volebního období. Brno jako město Leoše Janáčka, si důstojný koncertní sál zaslouží. Naše filharmonie je na světové úrovni, ale přesto může využít pouze prostor Besedního domu. Tam jen těžko seženete lístky, proto nové Janáčkovo kulturní centrum počítá s kapacitou 1 200 míst. Navíc bude současně sloužit jako hypermoderní nahrávací studio. Dlouhá jednání odblokovala bariéry s vlastníky sousedních nemovitostí, takže je čas namísto garáže vystavět filharmonickou Mekku.
Také bychom rádi zlepšili prostředí pro začínající umělce, malíře, sochaře, kteří nemají v Brně dostatečné zázemí. Zasadíme se o to, aby takové prostory v našem městě vznikly. Město Brno má prázdné budovy, které jsou ideálním místem pro vznik jednorázových či pravidelných akcí – divadelních představení, site-specific, výstav a mnoha dalších. Pomocí kulturních projektů a akcí se zasadíme o zpřístupnění brněnských brownfieldů. Ukážeme historii daného místa, jeho budoucnost a dokážeme využít jeho jedinečného potenciálu. Inspirací pro nás může být Landschaftspark Duisburg.
Z vámi zmíněných projektů bychom rádi ještě vyzdvihli investici do budovy Káznice, a to nejen do její rekonstrukce. Jedná se o výjimečný prostor, který nabízí pestrý program pro různé cílové skupiny – ať už se jedná o divadlo, koncerty, filmy, online produkce a další.
Naopak nesouhlasíme s výstavbou multifunkční haly. Cena za její výstavbu se zvedla z původních 1,4 miliard na asi 7 miliard korun a není zaručené, že dále neporoste. Město při jejím financování počítá s obrovským zadlužením. To je pro nás nepřijatelné, obzvlášť v současné ekonomické krizi a bez vidiny finanční návratnosti. Proto jsem, jako jediný zastupitel, hlasoval proti. Město má spíše investovat do menších projektů.
2. Upravili byste udělování dotací pro velké brněnské festivaly? Případně jak? Přes 36 milionů korun obdržely festivaly v letošním roce, byť neprošly jejich žádosti žádným transparentním a odborným hodnocením.
Ano, v otázce financování festivalů, stejně jako v otázce financování dalších kulturních oblastí, bychom rádi dali větší prostor odborníkům z oboru. Věříme, že umělecká obec se svými zkušenostmi a vhledem do problematiky dokáže vytvořit ideální podklad pro rozhodování nás jako volených zástupců. Vzhledem k tomu, že většina uměleckých kapacit zná dramaturgické plány dlouho dopředu, jsou schopni nastavit směr, který se město po kulturní stránce má dlouhodobě vyvíjet. Investice do kultury nemá být vázaná čistě na politická rozhodnutí v rámci jednoho volebního období.
3. Je podle vás současný systém rozdělování dotací v oblasti kultury dostatečně transparentní a systémový? Navrhnete případně nějaké jeho změny?
V Brně je propracovaný systém hodnocení dotačních žádostí. Na jeho konci je politické rozhodnutí o každé žádosti. Pak je množství individuálních dotací, které hodnocením neprochází.
Jak jsme nastínili v předchozí otázce, rádi bychom dali větší prostor odborníkům z oblasti kultury. Úkolem politiků je najít dostatečné množství financí a nastavit systém tak, aby tyto peníze byly rozděleny rovnoměrně. Je důležité se zasadit, aby i menší umělecké skupiny nezůstaly opomenuty.
Rádi bychom navíc alespoň menší část rozpočtu do kultury rozdělili pomocí kulturních voucherů. Jedná se o možnost, jak zapojit do rozhodování veřejnost a nechat ji projevit své preference. Víme, že město Brno má s participací velmi kladné zkušenosti. Proč to tedy nevyzkoušet i zde?
4. Dodržíte závazek 9 % běžných výdajů města pro kulturu? Z toho 10 % pro nezřizovanou kulturu?
Náklady energií rostou. Po covidovém období, kdy se kultura měla nadechnout, další rána. Stát prostřednictvím Ministerstva kultury omezuje dotace. Platy v oblasti kultury jsou jedny z nejnižších, oproti tomu náklady na bydlení rostou.
Určitě ano, uvědomujeme si, že město Brno je městem kultury.
5. Jak se stavíte ke kandidatuře města Brna na titul Evropské hlavní město kultury 2028? Město podává k 1. září tohoto roku přihlášku do soutěže o titul Evropské hlavní město kultury. V případě vítězství městu titul přinese prestiž i náklady do rozpočtu na následující léta.
Kandidaturu na titul Evropské hlavní město kultury podporujeme. Vnímáme to jako možnost ukázat jedinečnost a potenciál našeho města a dále jej rozvíjet. Jedná se o velký krok nejen pro samotné město, ale pro celý region.
6. Vyhlásíte očekávaná výběrová řízení na ředitele Národního divadla Brno, Filharmonie Brno a Turistického a informačního centra města Brna, jak je tomu zvykem každých 5 let v Brně?
Stalo se tradicí, že na pozice ředitelů/ředitelek kulturních příspěvkových organizací je každých 5 let vypsáno otevřené výběrové řízení. V posledním volebním se tak stalo u vedení Muzea města Brna a Knihovny Jiřího Mahena.
Ano, souhlasíme s tím, že u takto významných institucí je potřeba pravidelně vyhlašovat výběrová řízení. Pro jejich zdravý chod je nezbytné, aby vedení pravidelně ukázalo, že je opravdu ze všech možných kandidátů nejschopnější. Už jen samotné výběrové řízení může být zdrojem inspirace pro stávající nebo budoucí vedení.
7. Budete pokračovat ve vyhlašování architektonických a výtvarných soutěží?
V posledních letech proběhlo mnoho architektonických a výtvarných soutěží. Na některé se snesla kritika, např. pro jejich opakování.
Určitě budeme. Je ostudou města, že podoba tak velké stavby, jako je multifunkční hala, neprošla architektonickou soutěží. Pokud město architektonickou nebo výtvarnou soutěž vypíše, je potřeba aby se jejich výsledku drželo.
8. Jak chcete řešit vzniklou situaci, kdy značné množství budov v Brně ztratilo památkovou ochranu? Úřednickou chybou přišly desítky míst o památkovou ochranu. To mimo jiné znamená, že současná podoba města nemusí být zachována pro budoucí generace.
V případě potřeby chceme pokračovat ve finanční motivaci k zachování a renovaci budov, které o svoji památkovou ochranu přišly. Zásadní slovo má ovšem v této otázce ministerstvo kultury, na kterém stojí vydání nových památkových zón.
9. Zahájíte přípravu tvorby nové Strategie kultury a kreativních odvětvích s výhledem do 2035? Počítáte, že během následujících měsíců zhodnotíte současný 1. Akční plán a připravíte druhý, jak Strategie předpokládá?
Ano, budeme se držet strategických dokumentů města, které pomáhají kontinuálně rozvíjet brněnskou kulturu.
10. Kdo je vaším kandidátem/kandidátkou na post náměstka pro kulturu?
Jestli dosud nemáte takového člověka konkrétně vytipovaného, uveďte, prosím, jaké kvality a odborné nároky by měl splňovat.
V případě zisku pozice náměstka nebo radního pro kulturu počítáme s naší kandidátku Lenkou Bartolšicovou, českou divadelní herečkou a zpěvačkou. Lenka je absolventkou Konzervatoře Brno a JAMU Brno, obor zpěv. Od roku 2004 je členkou Městského divadla Brno. Věnuje se též pedagogické činnosti. Od roku 2013 vyučuje zpěv na divadelní fakultě JAMU Brno. Pedagogickou činnost vykonává i prostřednictvím soukromých hodin, ráda pracuje s dětmi. Pravidelně pořádá pěvecké workshopy pro divadelní spolek Vlastenecká omladina ve Vídni.